Podle společnosti S&P Global se PMI v květnu propadl na 48 bodů z dubnových 48,9 bodu. Hranice 50 bodů je přitom předělem mezi růstem a poklesem sektoru. Provozní podmínky klesají dlouhodobě.
„Květnová data ukázala, že český zpracovatelský sektor se po dubnovém náznaku zlepšení vrátil o krok zpátky: Nové zakázky znovu klesly a výstup se snížil rychleji. Výkon výrobního hospodářství podle účastníků průzkumu tlumila ekonomická nejistota a problémy v automobilovém sektoru,“ uvedla Sian Jonesová z S&P Global Market Intelligence.
Zklamání z PMI indexu
Podle Martina Krona, analytika Raiffeisenbank, jsou aktuální čísla zklamáním. „Naše i tržní prognóza očekávala mírný nárůst z 48,9 na 49,3 bodu, místo toho došlo k poklesu indexu na rovných 48 bodů,“ uvedl Kron pro faei.cz.
Dodal, že takto nízkou hodnotu nepredikoval nikdo v rámci analytické obce. Důvodem poklesu je podle Krona zejména stále nízká poptávka, když zrychlil pokles objemu výroby a zároveň se snížil počet nových zakázek.
„Negativně tuto situaci ovlivňuje zejména aktuální obchodní nejistota, která se projevuje na nižších objednávkách ze zahraničí. Ze sektorového hlediska je pro českou ekonomiku nejzávažnější zjištění, že obavy panují zejména pro nás v klíčovém automobilovém sektoru,“ uvedl.
„Utěšovat se můžeme alespoň přetrvávajícím optimismem mezi podnikateli, který je na nejvyšší úrovni za tři roky. Nicméně pokud se nedostaví hmatatelné zlepšení, optimismus může brzy vyprchat,“ upozornil Martin Kron z Raiffeisenbank.
Čekání na americká cla
Také Radomír Jáč, hlavní ekonom společnosti Generali Investments CEE, potvrdil v komentáři pro faei.cz, že zpracovatelský sektor doplácí na pokles nových zakázek. „Otázkou je, nakolik za vše můžou cla ze strany USA a nakolik hrají roli další faktory,“ poznamenal Jáč.
Obchodní cla mají podle něj nepochybně klíčový vliv, nicméně strach mezi průmyslovými výrobci se možná zmírnil s tím, jak některá z nich byla dále upravována anebo odkládána.
„Předběžné výsledky květnového průzkumu pro eurozónu vedly u českého zpracovatelského sektoru k mírnému optimismu, jenž se ale nenaplnil, a ostatně i za samotnou eurozónu ukazují finální výsledky PMI průzkumu horší obrázek, než jaký vykreslovaly předběžné údaje,“ uvedl Jáč.
Dodal ale, že se zmírnilo tempo poklesu nových exportních zakázek a tuzemský zpracovatelský sektor proto hlásí optimismus ohledně očekávaného vývoje výroby pro příštích dvanáct měsíců. Zvýšil se ovšem růst nákladů.
Jáč také upozornil, že se PMI indikátor pro tuzemský zpracovatelský průmysl nachází pod úrovní padesáti bodů již šestatřicet měsíců v řadě, přičemž květnový pokles byl nejsilnější od letošního února.
„Platí konstatování, že do budoucna se rýsují dvě protichůdné nejistoty, jež v letošním i příštím roce mohou ovlivnit výkon tuzemského zpracovatelského sektoru,“ konstatoval Radomír Jáč. Jednou z nich jsou cla a jejich nepřiznivý dopad na mezinárodní obchod a s tím také na středoevropské výrobce – tento faktor se již fakticky začíná projevovat.
„Na druhé straně vyšší evropské výdaje na obranu by mohly poskytnout vzpruhu evropskému průmyslu, z čehož by profitovala i česká ekonomika: Větší vliv tohoto faktoru by ale bylo možné očekávat spíše až v průběhu roku 2026,“ dodal Radomír Jáč z Generali Investments CEE.
Optimismus do budoucna
O zklamání z aktuálního MPI indexu hovoří rovněž analytička Jana Steckerová z Komerční banky. „Výsledek byl ovlivněn především vývojem nových zakázek, které po krátké dubnové expanzi opět klesly,“ uvedla v komentáři pro faei.cz.
„Pozitivní zprávou je, že i navzdory stávající nejistotě spojené s obchodními válkami čeští výrobci pohlížejí na budoucí výrobu s větším optimismem. Očekávání pro příští rok se zlepšila a dosáhla dokonce nejvyšší úrovně od února 2022,“ poznamenala Steckerová.
Také podle ní bude v následujícím období klíčový zejména vývoj celních válek. „Ty se v prvních měsících letošního roku odrazily v evropském průmyslu pozitivně, a to skrze snahu amerických spotřebitelů a firem předzásobit se výrobky před zavedením cel,“ uvedla ekonomka.
Tento efekt však zřejmě brzy skončí a poptávka po evropských průmyslových výrobcích může naopak poklesnout. „To pravděpodobně květnový průzkum PMI již reflektuje,“ konstatovala Steckerová. „Náš odhad pro další vývoj průmyslové aktivity je tak spíše pesimistický. Po loňském poklesu produkce o jedno procento letos očekáváme další, tentokráte o 0,9 procenta,“ dodala ekonomka Komerční banky.
Jak poroste HDP
Dominik Rusinko, hlavní ekonom ČSOB Private Banking, poznamenal, že ve světle celních turbulencí a všeobecně vyšší nejistoty není zhoršení nálady v průmyslu prozatím markantní. To ale podle něj neznamená, že neexistují negativní dopady do tuzemské ekonomiky.
„Zejména ve druhém a třetím čtvrtletí jsme revidovali růstové vyhlídky lehce směrem dolů. Celkově však tuzemské průmyslové firmy zatím nepropadají panice a ukazují relativně solidní odolnost, a to za předpokladu, že americká cla vůči Evropě nebudou dále razantně zvýšená,“ uvedl Rusinko pro faei.cz.
„Kombinace svižného růstu hrubého domácího produktu v prvním čtvrtletí a doposud jen omezených dopadů vyšších amerických cel nás proto vedla k revizi odhadu růstu pro rok 2025 na 1,9 procenta a pro rok 2026 na 1,6 procenta,“ dodal.
