Průmyslová výroba v prosinci meziměsíčně vrostla o 0,2 procenta (po sezónním očištění). V meziročním vyjádření po odečtení meziroční kalendářní výhody dvou pracovních dnů to znamená růst 0,5 procenta. Data bez očištění o kalendářní vlivy ukazují meziroční expanzi o 5,7 procenta, což bylo zhruba jeden procentní bod nad naším odhadem i mediánem trhu. O významném překvapení nemůže být řeč. Analytici v průměru čekali slušný výsledek a to se zhruba naplnilo.
Meziroční tempo produkce automobilového průmyslu se v prosinci zvýšilo na 14,9 procenta z předchozích 3,6 procenta. Výroba aut tak opět byla hlavním tahounem růstu průmyslové výroby. Nebýt produkce automobilového průmyslu, činil by meziroční výsledek průmyslu nikoliv 0,5 procenta ale -1,8 procenta. V řadě sektorů dochází k útlumu, nejvíce v případě oprav a instalace strojů (meziročně -14,9 %), ve výrobě elektroniky (meziročně -12,6 %) či ve výrobě strojů (meziročně -5 %).
Meziroční tempo růstu nových zakázek se snížilo na 11,2 procenta po předchozím vzestupu o 1,1 procenta. Pozitivní zprávou je, že meziroční pokles zaměstnanosti v průmyslu se dál snížil na 3,5 procenta z předchozích 3,8 procenta, a meziroční nárůst průměrných mezd zaměstnanců ve výrobě zrychlil na šest procent po předchozím růstu o 3,4 procenta.
Domácí předstihové indikátory ukazují expanzi průmyslové výroby i na začátku letošního roku. Nicméně limitem bude problém s dodávkami komponent, nedostatek pracovní síly a pravděpodobný je i výkyv zahraniční poptávky kvůli zhoršené pandemické situaci. Slabší by v nejbližším mohl být také vývoz do Velké Británie, kde docházelo k předzásobení před koncem roku.
Za první čtvrtletí čekáme mírný mezikvartální pokles průmyslové výroby ČR. Poté očekáváme návrat k růstu. Za celý rok 2021 s ohledem na nízkou srovnávací základnu čekáme růst průmyslové výroby o necelých deset procent.
Silný průmysl a nízké dovozy = další silný přebytek zahraničního obchodu
Slušný výkon průmyslu koresponduje s dalším silným údajem o vývoji obchodní bilance, když její přebytek v prosinci dosáhl 17,7 miliardy korun. To znamená meziroční zlepšení o 25,9 mld. Kč. Meziměsíčně se po sezónním očištění snížil vývoz o 1,1 procenta a dovoz o 3,1 procenta. V meziročním srovnání v prosinci rostl export o 18 procent a import o 7,4 procenta. Nízké dovozy jsou důsledkem oslabené domácí investiční aktivity a domácí poptávky a také nižší ceně ropy.
Hlavním tahounem českého exportu je tradičně Německo, kde se meziročně aktivní saldo zvedlo o 12,9 miliardy korun. Se zeměmi EU jako celkem pak meziroční zlepšení činilo 30 mld. Kč. Celkově byly vývozy v prosinci 2020 proti prosinci 2019 vyšší o vysokých osmnáct procent, dovozy pak o 7,4 procenta. Za celý rok 2020 vykázal tuzemský zahraniční obchod přebytek ve výši 190 miliard korun a byl tak nejvyšší v historii.
Kvůli pandemii koronaviru dynamika v zahraničním obchodě ale vloni klesla. Vývozy byly celkově nižší o 4,5 procenta, dovozy klesly o 5,9 procenta. Začátkem roku by se zahraniční obchod mohl vyvíjet v podobném duchu jako doposud, nicméně v průběhu roku čekáme pozvolné zvýšení investiční aktivity a růst dovozů, což by mělo vést ke snížení přebytků obchodní bilance.
Stavebnictví nadále ve výrazném útlumu
Stavební produkce v prosinci klesla meziročně o 12,4 procenta a její pokles se tak znovu prohloubil z předchozích 8,4 procenta. Po sezonním očištění se stavební produkce snížila meziměsíčně o dvě procenta. Výrazný útlum je i nadále patrný v oblasti pozemního stavitelství, kde se meziroční pokles produkce prohloubil na 16,5 procenta.
Pozemnímu stavitelství neprospívá především výrazná míra nejistoty ohledně dalšího vývoje, neboť řada stavebních projektů vyžaduje delší dobu na realizaci. Firmy v tuto chvíli neinvestují, což se také odráží v nižší poptávce po stavebních pracích.
Ty zřejmě nepoptávají ani domácnosti, když návštěvy stavebních firem v jejich obydlích komplikuje pokračující důraz na sociální distancování. Stavební firmy navíc stále trápí nedostatek pracovních sil, když chybí dělníci ze zahraničí.
Dílčí oživení v posledním měsíci loňského roku zažilo naopak inženýrské stavitelství, které po předchozím poklesu o 1,3 procenta meziročně stagnovalo. To s největší pravděpodobností souviselo s vyššími vládními investicemi.
Meziroční růst počtu nových stavebních povolení v prosinci zpomalil z 3,7 procenta na 0,7 procenta. Jejich celková hodnota však o 2,8 procenta poklesla. Za celý loňský rok klesla stavební výroba o 7,7 procenta. Pro letošek čekáme její další pokles o 4,2 procenta.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
