Kritickým signálem pro tento pokles optimismu v průmyslu byly poslední údaje o průmyslové produkci, která rostla jen díky výrobě aut. Ve většině ostatních průmyslových odvětví poklesla, a dokonce se v březnu poprvé od podzimu roku 2021 v meziročním srovnání snížila hodnota nových zakázek, což nepochybně bylo pro chmurnější pohled českých firem na svou budoucnost určující.
Kromě toho nesmíme zapomínat, že tahoun růstu průmyslové výroby – automobilový průmysl – těžil v prvních měsících letošního roku z odložené poptávky z doby čipové krize. Až se tato odložená poptávka vyčerpá, bude automobilový průmysl při stagnaci ostatních odvětví a stále velmi opatrně utrácejících domácnostech obtížně hledat další růstový impuls.
Podle vývoje indexu důvěry si tento problém zjevně uvědomují i manažeři firem. I když se českému průmyslu podařilo do jisté míry přizpůsobit výkyvům na trhu s energiemi, výpadkům dodávek a krizi způsobené válkou na Ukrajině, nemá ještě zdaleka vyhráno, čemuž napovídá i vývoj indexu důvěry.
Indikátor důvěry spotřebitelů pak klesl o 4,4 bodu na hodnotu 88,5. To lze do jisté míry chápat jako korekci překvapivého růstu z minulého měsíce. Nicméně v tom může hrát roli i obava domácností z celkového vývoje ekonomiky. V době sběru dat pro index totiž probíhala diskuse ohledně vládního ozdravného balíčku a nejistota ohledně dopadů na peněženky spotřebitelů se mohla promítnout do poklesu indexu.
Autor je partner poradenské skupiny Moore Czech Republic
(Redakčně upraveno)
