Český export v oblasti strojírenství čeká podle odborníků letos spíše pokles. Odhady Svazu strojírenské technologie uvádějí, že by měl pokračovat vývoj, který byl patrný už koncem loňského roku. „Z pohledu strojírenství očekáváme pokles již za rok 2019. V roce 2020 bude tento trend patrně pokračovat, a to vzhledem k nepříznivému vývoji poptávky v Německu, Číně a na dalších trzích,“ sdělil ředitel svazu Oldřich Paclík.
Pro české strojírenství je v tomto směru hlavním exportním partnerem Německo a další státy Evropské unie. Klíčová proto bude hlavně situace v automobilovém průmyslu či poptávka v USA a v Číně, které jsou hlavními exportními trhy právě pro našeho západního souseda i ostatní země EU. Podle tuzemských strojírenských exportérů je otázkou, v jaké finanční kondici budou také ekonomiky jednotlivých států, kam své zboží vyváží.
Podle analytiků je však možné očekávat v některých těchto teritoriích zlepšení. „Od hlavních obchodních partnerů Česka mnoho pozitivních impulsů nelze čekat. Nárůst však lze očekávat u Turecka a některých zemí Latinské Ameriky, které se částečně vzpamatují z letošního poklesu výkonnosti ekonomiky,“ uvedl hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
České firmy zároveň musí do budoucna počítat i s novými faktory, které přímo ovlivní některá odvětví. „Z nově očekávaných omezení lze zmínit tlak na snižování emisí a s tím související změny ve struktuře automobilového průmyslu,“ doplnil Paclík.
Zmíněný vývoj na německém trhu bude mít podle analytiků klíčový vliv i na export tuzemských firem napříč odvětvími. „Jedním z dalších faktorů bude také růst světové poptávky, která v reakci na zpomalující se růst světové ekonomiky může výrazně zbrzdit,“ uvedl Štěpán Hájek ze společnosti Bossa.
Podle některých ekonomů může tato skutečnost znamenat i celkovou stagnaci tuzemského exportu, jak zmínil i Sobíšek: „Lze očekávat, že objem českého exportu bude letos stagnovat. Bude to z hlediska meziroční změny nejhorší výsledek od roku 2013. Limitem bude zejména nedostatečná poptávka. Příčiny toho jsou přitom cyklické i specifické, lze sem řadit například brexit či obchodní konflikty vyvolané USA.“
Zpomalení oproti loňskému roku předpovídá také analytička Raiffaisenbank Eliška Jelínková: „Vloni měl export našlápnuto k rekordnímu výsledku. Od letošního roku očekáváme, že dojde ke zvolnění jeho dynamiky. Tempo růstu exportu by tak mohlo být nižší než tempo růstu importu.“
Jeden z klíčových aspektů, který měl vloni vliv na zpomalení globálního obchodování, byla obchodní válka mezi USA a zbytkem světa, zejména pak s Čínou. V celosvětovém měřítku to znamenalo zpomalení ekonomiky, snížení tržeb podniků či propouštění, ve finále se to tak projevilo poklesem výběru daní v jednotlivých státech, a tedy i státních investic. Z pohledu ekonomů by se však v letošním roce mohl problém s obchodní válkou vyřešit.
„V posledních týdnech byly tyto nejistoty utlumeny a je zde jistá naděje, že ani v letošním roce by tomu nemělo být jinak. S tím, jak se blíží americké prezidentské volby, se bude stupňovat snaha amerického prezidenta urovnat veškeré obchodní konflikty, aby tamním občanům mohl předvést, pokud možno co nejpůsobivější závěr jeho volebního období,“ předpověděla Jelínková.
Klíčový bude podle ní pro české firmy také faktor brexitu. Před odchodem Británie lze nejprve očekávat předzásobení britských firem, po následném zatížení zboží clem by však mělo dojít k útlumu českého exportu. „Po jisté době by mělo dojít ke stabilizaci a obchod se Spojeným královstvím by měl vjet opět do starých kolejí,“ uzaveřla Jelínková.
Martin Bednář
