Když začal potají vznikat nový zákon proti tuzemským neziskovým organizacím se zahraničním financováním, jejich autory nejspíš nenapadlo, koho všeho jejich tažení proti „zahraničním agentům“ zasáhne. I když: Kdo ví?
Pracovní verze předlohy se totiž týká nejen západních „agentů“, ale také těch východních. Konkrétně ze Slovenska, s nímž má Česko mnohaletou společnou minulost, a i přes různé politické výkyvy i stále nejbližší vztah ze všech zemí.
Jak zjistila redakce faei.cz, chystaný zákon o registraci subjektů se zahraničními vazbami se přímo dotýká také spolku Programy do voleb, což je vlastně servisní organizace pro voliče. Jenže zakládající členkou je Slovenka.
A to je malér. Velký malér. Spolek jednoznačně nevykonává žádnou politickou činnost, jen pomáhá voličům lépe se orientovat ve volebních programech a kandidátech jednotlivých uskupení. I tak by na něj mohla nová legislativa nepříjemně dopadnout.
„Cílem Programů do voleb je usnadnit každému, kdo se zajímá o volby, kandidáty a volební programy, aby je našel přehledně a na jednom místě. Zejména v době informační přehlcenosti a sociálních sítí, kdy včerejší obsah je mimo dosah, je dobré mít místo, které je stálé a univerzální, ale zároveň je přímo zaměřené na jednu jedinou věc,“ uvádí spolek na svém webu.
A dodává: „Tento projekt je nestranný, neziskový a vytvářen z dobré vůle na podporu demokracie a informovanosti. Použití informací je vždy na vlastní zodpovědnost. Žádná strana ani kandidát nejsou jakkoli zvýhodněni, preferováni nebo doporučováni.“
Není se co divit, že organizace už oznámila, že v případě, že bude nový zákon schválen, skončí: „Riziko pokut začínajících na milionu korun, riziko nepřiměřeného státního dohledu na osobní život, jen kvůli občanství členky, je natolik velké, že spolek v takovém případě ukončí činnost.“
A zakládající členka přidala i podrobnější vysvětlení: „Jistě pochopíte, že sebe ani jiné nemohu vystavit likvidačním pokutám ani šikanóznímu dozoru narušujícímu běžný život a soukromí, ani nálepkám dehonestujícím povahu a smysl projektu.“
Podle spolku tak letošní osmý rok nezávislého a nestranného informování o volbách může být poslední. Organizace přitom zveřejňuje výroční zprávy s přehledy svých závazků i majetku, disponuje také transparentním účtem a je financována výhradně z darů.
„Přesto na ně bude v případě schválení zákona pohlíženo státem i veřejností jako na podezřelé uskupení, které může ohrožovat tento stát. Jen kvůli občanství členky spolku, byt jde o občanku země EU,“ sdělil spolek a dodal: „Je to absurdní a stupidní.“
Připomeňme, že zákon proti nevládnímu sektoru začala vznikat jako poslanecká iniciativa Radka Vondráčka (ANO), Jindřicha Rajchla (za SPD) a poradkyně premiéra Andreje Babiše (ANO) pro svobodu slova Natálie Vachatové, která má nemalé vazby na Rusko.
Kritici předloze vyčítají právě inspirací Vladimirem Putinem, i když autoři tvrdí, že vzorem je americký zákon FARA z roku 1938. Jenže ten míří jiným směrem, je to spíše zákon o lobbingu, týká se především lobbistických a PR firem, které pracují pro jiné státy a společnosti.
Dobře to vysvětlila expertka na mezinárodní právo Veronika Bílková. Navíc uvedla, že česká pracovní verze je v některých ohledech ještě přísnější než ruský zákon o zahraničních agentech, který zavedl diktátor Vladimir Putin.
K tomu je ještě třeba dodat, že podobný návrh zákona, který vznikl na Slovensku, nedávno zrušil tamní Ústavní soud. Nepochybně by si to zasloužila i česká verze. Uvidíme, jaká bude konečná verze.
Po ohromné vlně kritiky se koalice domluvila, že návrh zákona, který má z jejího pohledu „zajistit transparentnější financování neziskových organizací“, nevznikne coby poslanecká iniciativa, ale na ministerské úrovni. Na jaké, to je zatím tajné. I to o něčem vypovídá.
