Podle jejich předpokladu měl ČEZ mít hrubý zisk před odpisy ve výši takřka 19 miliard korun. Hrubý zisk ČEZ tedy zaostal o zhruba 3,4 miliardy korun za expertním očekáváním. Za odhady většiny analytiků pak zaostal čistý zisk společnosti, jenž ve druhém čtvrtletí dosáhl 6,9 miliardy korun.
Skupina ČEZ pak dle očekávání ovšem navyšuje svůj odhad letošního celoročního výsledku EBITDA na úroveň 110 až 115 miliard korun. Doposud ČEZ udával tento svůj odhad v rozmezí 95 až 99 miliard korun. Čistý zisk by pak podle nového odhadu podniku měl letos činit 60 až 65 miliard korun. Doposud přitom ČEZ vyhlížel letošní čistý zisk ve výši 45 až 49 miliard korun.
Citelný narůst celoroční vyhlížené ziskovosti umožňuje navýšit odhad dividendy. Ta by za letošní rok měla činit historicky rekordních 72 až 78 korun na akcii, namísto dosavadních 67 až 73 korun na akcii.
Stát by tak mohl v příštím roce získat na dividendě až 36 miliard korun, tedy dvojnásobek hodnoty, kterou získává letos.
ČEZ navyšuje svoji vyhlíženou ziskovost zejména z důvodu růstu cen elektřiny na evropském trhu. Nejvýrazněji k nárůstu ziskovosti přispívá elektřina vyrobená v jaderných zdrojích podniku.
Růst cen elektřiny odráží dlouhodobé podinvestování energetické produkce v EU, regulace spjaté s její zelenou transformací typu emisních povolenek a v neposlední řadě obecný dramatický nárůst cen energií, zejména plynu, jenž v souvislosti s odezníváním pandemie započal v loňském roce a pokračuje letos, kdy je mu mocným činitelem válka na Ukrajině a její ekonomické dopady, včetně sankcí.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)
Zisky z ČEZu rozdělit na podporu občanům s drahou energií.