V těchto dnech se lidé v Číně bouří zejména kvůli drakonickým protipandemickým opatřením. Uzávěry jsou na některých místech země tak tuhé, že lidé trpí hlady nebo se paradoxně ocitají v ohrožení života z jiných důvodů, než je covid.
Spouštěčem nynějších protestů je smrt několika lidí, kteří měli přijít o život v hořící budově jen proto, že se k nim hasiči a záchranáři nemohli kvůli covidovým uzávěrám včas dostat.
Čínské události doléhají na světové trhy. Klesají čínské a obecně asijské akcie, oslabují také ty evropské v obchodování před otevřením burz. Ropa Brent v pondělí prudce zlevňuje, o více než tři procenta.
Je tak nejlevnější od letošního ledna. Její cena v pondělí klesla k 80,60 dolaru za barel a na dosah tak má pokles pod psychologickou hranici 80 dolarů za barel, pod níž se naposledy ocitla letos 6. ledna.
Akcie i ropa zlevňují kvůli nejistotě spojené s čínskými protesty a také kvůli tomu, že mohou být příčinou dalšího zpomalení čínské ekonomiky, kterou již nyní ochromují právě covidové restrikce. Čína přitom je největším světovým dovozcem ropy. Z nastalé nejistoty těží americký dolar, který zpevňuje coby tradiční bezpečné útočiště do času nejistoty.
Čína své drakonické restrikce uplatňuje kvůli obavám režimu z prudkého nárůstu počtu nakažených a zemřelých, který by mohl nastat, pokud by ve svých omezeních povolil. Čínská populace je stále poměrně málo promořena.
Po celou dobu pandemie Čína vykazuje – alespoň tedy podle oficiálních statistik – o několik řádů nižší počet covidových zemřelých, než například Spojené státy. A to přesto, že je Čína více než čtyřikrát lidnatější. Relativně nízký počet zemřelých je však do značné právě důsledkem drakonických restrikcí.
Bez nich by mohl počet zemřelých prudce vystřelit i proto, že je v zemi stále nízká proočkovanost choulostivých skupin, zejména seniorů. Režim se také obává, že by se v případě zmírnění restrikcí mohlo ukázat, že čínské vakcíny jsou méně účinné, než ty západní.
Pokles cen ropy, jejž čínské protesty způsobují, je každopádně příznivou zprávou pro motoristy v Česku a ve většině dalších západních zemí. Pohonné hmoty totiž dále zlevní, dost možná citelně, což zmírní inflační tlaky. Výjimkou ovšem bude Maďarsko.
V Maďarsku se palivová krize naopak dále zhoršuje. Od pondělí může podle maďarských médií čelit nedostatku pohonných hmot až 500 čerpacích stanic v zemi. Bez práce se tak může ocitnout až 5 000 lidí. Maďarsko před více než rokem zavedlo zastropování cen pohonných hmot.
To ovšem snižuje zásobování země, neboť například zahraniční dodavatelé pochopitelně nechtějí dodávat „pod cenou“. Navíc uměle snížená cena neomezuje poptávku po palivech, ale naopak ji navyšuje nad úroveň, která by nastala bez zastropování.
Společně s výpadky dodávek jižní větví ropovodu Družba, jež nastávají v důsledku bojů na Ukrajině, tak jde o příčiny, jež právě zadělávají na vážný nedostatek pohonných hmot.
V neděli proto vláda premiéra Viktora Orbána zastropování dále omezila. Od nynějška tak bude platit pouze tehdy, pokud nebudou dodávky ropy z Ruska přerušeny a pokud bude v běžném provozu klíčová rafinerie v zemi.
Toto omezení zastropování je další dílčí kapitulací Orbánovy vlády před realitou a ekonomickým zákonitostmi, kdy trvaleji zastropovaná cena učebnicově vytváří nedostatek. Tato dílčí kapitulace Maďarům pohonné hmoty v dlouhodobém průměru zdražuje, neboť lze předpokládat další výpadky v dodávkách ropy z Ruska.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)
Ilustrační foto: Depositphotos.com
