ČNB letos nakoupila 37 000 uncí zlata, téměř 1,2 tuny

Lukáš Petřík 30. 12. 2021 Článek je více než jeden rok starý

Přestože zlato nepatří k miláčkům tuzemských centrálních bankéřů už od dob guvernéra Josefa Tošovského, jemuž vděčíme za největší výprodej českého zlatého pokladu ve výši 56 tun zlata v letech 1997 a 1998, Česká národní banka (ČNB) podle zjištění redakce portálu Zlato.cz během letošního roku celkem třikrát navýšila své devizové rezervy ve zlatě a to v celkové výši 37 tisíc troyských uncí.

Pokud by Česko od rozpadu federace neprodalo ani gram zlata, dnes by v žebříčku WGC pravděpodobně bylo na 45. příčce místo Dánska. Ilustrační foto: Shutterstock

Naposledy letos v září, kdy to bylo přes 400 kilogramů „žlutého kovu“. Během října a listopadu ze zlatého pokladu neubylo, takže na konci jedenáctého měsíce bylo v trezorech ČNB celkem 10,17 tuny zlata, respektive 327 tisíc uncí.

V sejfech všech světových centrálních bank bylo podle WGC ke konci třetího čtvrtletí 2021 více než 36 000 tun „žlutého kovu“. To je přibližně pětina veškerého zlata, které kdy bylo vytěženo. Nejvíce zlata vlastní USA, a to více než 8 133 tun.

„Během letošního roku ČNB podle pravidelně zveřejňovaných statistik pořídila celkem 37 000 troyských uncí zlata, což odpovídá 1151 kilogramům,“ informoval redakci FAEI.cz David Marášek, hlavní analytik akciové společnosti Zlato, která patří k předním tuzemským prodejcům investičního zlata.

Celkem ke konci listopadu 2021 držela tuzemská centrální banka přibližně 10,2 tuny zlata, což je množství, které naposledy měla ve svých sejfech v polovině roku 2015. Pokud odečteme letošní úbytky ze zlaté rezervy, zejména na vydávání pamětních zlatých mincí, pak v čistém činil přírůstek českého zlatého pokladu 22 000 uncí, tedy zhruba 685 kg zlata.

Marášek připomněl, že „žlutý kov“ do svých devizových rezerv začala ČNB opět nakupovat už loni: „Celkem šlo o 59 tisíc troyských uncí pořízených v červnu a v prosinci 2020, tedy zhruba 1835 kilogramů zlata.“

Podle výpočtů analytiků akciové společnosti Zlato tzv. Zlatý index, který vyjadřuje poměr mezi sedmdesátitunovým zlatým pokladem při vzniku samostatné ČR a aktuálním stavem nejcennějšího kovu v devizových rezervách centrální banky, se tak v období září až listopadu 2021 držel na úrovni 14,5 procenta. „Za dobu existence Zlatého indexu jeho hodnota nikdy nebyla výš,“ dodává Marášek.

Psali jsme

Zlato podle ČNB není pro „moderní centrální banky“. Přesto ho nakoupila 1213 kilogramů

Podle údajů Světové rady pro zlato (WGC, World Gold Council, pozn. red.) loni Česká republika figurovala se 7,8 tuny zlata na 78. příčce jejího žebříčku. Ke konci listopadu si polepšila a s více než deseti tunami je na 73. pozici za Kyrgyzstánem (10,5 tuny) a před Ghanou (8,7 tuny). Pokud ale jde o poměr drženého zlata k celkové výši devizových rezerv, je Česko s 0,3 procenta na chvostě statistiky WGC.

„Pokud by Česko od rozpadu federace neprodalo ani gram zlata, dnes by v žebříčku WGC pravděpodobně bylo na 45. příčce místo Dánska (66,5 tuny zlata),“ spekuluje hlavní analytik společnosti Zlato.

Centrální banky po celém světě, jak dokládá Světová rada pro zlato, letos zvyšovaly množství zlata, které drží ve svých devizových rezervách, takže v roce 2021 tak dosáhnou 31letého maxima. Za posledních deset let navýšily své zlaté rezervy o více než 4 500 tun. Na konci třetího čtvrtletí činily jejich rezervy zhruba 36 000 tun, což je nejvíce od roku 1990 a o 15 procent více, než před deseti lety.