„Guvernér ČNB Jiří Rusnok vyzdvihl historicky rekordní kapitálovou vybavenost bankovního sektoru. Na druhou stranu zmínil i přetrvávající systémové riziko, kvůli kterému ještě centrální bankéři vyčkají se zpřísňováním limitů na hypotéky, a to i přes rychlý růst jejich objemu v posledních měsících,“ sdělil redakci FAEI.cz ekonom Komerční banky František Táborský.
Tento krok však lze podle něj očekávat až na přelomu roku. V polovině příštího roku totiž centrální bankéři očekávají, že se ekonomika již bude nacházet v normálním stavu, což byl i hlavní důvod zvýšení proticyklické rezervy pro banky.
Tuzemský bankovní systém podle Miroslava Zámečníka, ekonomického analytika České bankovní asociace (ČBA), i nadále patří v celoevropském srovnání k vysoce nadprůměrně kapitalizovaným, což by platilo i podle alternativního, nepříznivého scénáře.
„Z pohledu ČBA nejde o překvapení, již od konce říjnového moratoria jsme získávali jistotu, že kvalita portfolia úvěrů zůstala na velmi solidní úrovni. Podíl „špatných úvěrů“ (tzv. stupeň 3) po skončení moratoria dosáhl jen 2,6 procenta, a v případě rychle rostoucího objemu hypoték jsou nevýkonné úvěry u hypoték nadále pod hladinou jednoho procenta,“ informoval Zámečník redakci.
Podle analytika lze s povděkem kvitovat skutečnost, že ČNB v oblasti hypoték nezměnila svoje doporučení a nadále bude případy uvolnění úvěrových standardů řešit v rámci individuální dohlídky jednotlivých bankovních domů.
Poměrový ukazatel LTV, jak Zámečník dodal, tedy zůstal na hodnotě 90 procent, což představuje spoluúčast žadatele o hypotéku ve výši deseti procent. „U průměrné hypotéky ve výši 3,2 milionu korun to znamená, že žadatel o hypotéku musí v hotovosti složit 320 tisíc,“ uvedl.
Faktorem, který nyní může podle Zámečníka omezit poptávku po hypotečních úvěrech, jsou úrokové sazby. Pokud by došlo k jejich rychlejšímu růstu na trhu, popřípadě by sama ČNB své úrokové sazby zvedla, pak by bezpochyby došlo k oslabení poptávky po hypotečních úvěrech.
„Navýšením proticyklické kapitálové rezervy o půl procentního bodu (na 1 % s účinností od července příštího roku) ponechává ČNB prostor reagovat v mezidobí na případný negativní vývoj, a zároveň signalizuje návrat k normálu,“ uzavřel ekonomický analytik ČBA.
