Podle zjištění redakce uvedeného webu tuzemská centrální banka od loňského prosince do letošního června třikrát navýšila své devizové rezervy ve zlatě.
Nejprve o 20 000 troyských uncí, tedy přibližně o 622 kilogramů, pak v březnu o dalších devět tisíc uncí (280 kg) a nejnověji v červnu 15 tisíc uncí (466 kg). ČNB o rozšíření zlaté části svých devizových rezerv ani v jednom z případů zprávu nevydala, uvedl server.
Díky nákupům centrální banky v posledním roce překročil tzv. Zlatý index 14 procent, což znamená, že Česko drží v devizových rezervách sedminu množství zlata, které mu připadlo po rozdělení federace.
Centrální banka začala s nejnovějšími nákupy nejvzácnějšího kovu loni v červnu, kdy pořídila 1,2 tuny zlata. Začátkem letošního roku držela téměř 9,5 tuny „žlutého kovu“, což je srovnatelné s tím, co naposledy měla ve svých sejfech v polovině roku 2017. Na začátku roku 2020 přitom měla ČNB ve svých devizových rezervách 0,257 milionu troyských uncí zlata (tr. oz.), tedy necelých osm tun.
Březnový nákup dalších devíti tisíc uncí navýšil zásoby centrální banky zlata na 314 000 tr. oz., což je stav, který měla ČNB naposledy ve svých devizových rezervách ke konci roku 2016 a jenž odpovídá necelým 9,8 tuny. Červnové pořízení dalších 15 tisíc uncí „žlutého kovu“ zvýšil stav na 317 tisíc trojských uncí (9,86 tuny), neboť v dubnu a květnu ze sejfů ČNB ubylo 12 tisíc uncí.
Zlata z rezerv ubylo kvůli pamětním mincím
Meziročně tak ČNB zásoby zlata zvýšila o více než 2,5 tuny. To je přibližně o necelou tunu více, než kolik bylo použito v rámci pětiletého cyklu pamětních zlatých mincí Hrady České republiky. Podle sdělení Markéty Fišerové, ředitelky odboru komunikace a mluvčí ČNB, z října loňského roku bylo totiž k výrobě všech mincí celkem použito 1653 kg zlata z devizových rezerv centrální banky.
„Je dobře, že centrální banka pokračuje v nákupech zlata právě v době, kdy se ve světě „tisknou peníze jak o život“, respektive dochází k bezprecedentně největší monetarizaci dluhu v historii,“ informoval redakci FAEI.cz David Marášek, hlavní analytik společnosti Zlato, která patří mezi přední tuzemské prodejce tohoto investičního kovu.
Holding, do nějž uvedená firma spadá, letos v dubnu prostřednictvím Londýnské burzy cenných papírů informoval, že je vlastníkem zlatého dolu Karaberd v Arménii, jenž podle geologické expertizy nadnárodní společnosti CSA Global obsahuje 6,92 tuny zlata. To jsou pro srovnání zhruba dvě třetiny toho, co má Česká národní banka aktuálně v držení.
Česko stále chudým příbuzným
Nehledě na poslední čtyři nákupy „žlutého zlata“ je ČNB celosvětově, ale i ve srovnání se sousedy České republiky stále tzv. chudým příbuzným. Česká republika má podle údajů Světové rady pro zlato (WGC) s necelými deseti tunami vzácného kovu v devizových rezervách přibližně 10krát méně zlata, než doporučuje Mezinárodní měnový fond (MMF).
Fond, jenž je po USA a Německu s 2814 tunami zlata třetím největším světovým držitelem „žlutého kovu“ ve svých rezervách, doporučuje, aby jeho členské státy měly ve svých devizových rezervách alespoň tři procenta ve zlatě. „Z prvních sto zemí v žebříčku WGC doporučení aktuálně splňuje naprostá většina států,“ říká Marášek.
Maďarsko letos své rezervy ztrojnásobilo
Pokud jde o zlato v držení centrálních bank našich sousedů, pak je Česko bez jakékoliv diskuse „chudým příbuzným“. Přestože si Německo v posledních letech „přivydělává“ prodejem zlata své centrální banky, stále je po Spojených státech druhou zemí s největšími zásobami zlata (3360 tuny).
Slovensko má podle údajů WGC 31,7 tuny zlata (18,7 % celkových devizových rezerv), Polsko necelých 230 tun (7,8 % celkových devizových rezerv) a Maďarsko letos ztrojnásobilo své rezervy na 94,5 tuny (15,5 % celkových devizových rezerv). Maďarsko tak má nyní nejvyšší zlaté rezervy v přepočtu na obyvatele ze všech zemí střední a východní Evropy.
