
I tentokrát je však třeba mít na paměti „princip fronty na zmrzlinu“: Pokud byla dosud tato fronta dlouhá (firmy si stěžovaly, že mají převis zakázek), pak její aktuální zkracování (zpomalení zahraniční poptávky) nemusí nutně znamenat, že zmrzlinář bude muset nějak výrazně propouštět, redukovat objednávky od svých dodavatelů atd.
Navíc je dobré mít na paměti, jak jsou indexy důvěry počítány: Jde o srovnání s úrovní důvěry v roce 2005 (statistici si prostě některé období museli vybrat jako referenční). U firem tehdy převažovali optimisté (saldo odpovědí „situace je lepší“ a odpovědí „situace je horší“ bylo tehdy 20 %), zatímco u domácností byla bilance zhruba vyrovnaná (saldo -2 %). Pokud tedy dnes u podniků vychází hodnota kolem 93, v pozadí je ve skutečnosti převis (saldo odpovědí) ve prospěch optimismu, a to ve výši 12 %; jen je to holt méně než těch 20 % v referenčním roce 2005.
Jak naznačuje graf pokrývající období od počátku roku 2013, u podniků se saldo zatím ještě na 100 – tj. na úroveň optimistického salda 20 % v roce 2005 – nedohrabalo a asi jen tak nedohrabe. Naopak u spotřebitelů je saldo už od počátku roku 2015 nad 100, tj. nad úrovní roku 2005.

Autor je ekonom České spořitelny
(Redakčně upraveno)