Co ví o zlatu a bitcoinu šéf ČNB a my ne?

Aleš Michl, guvernér České národní banky (ČNB), má nadání pro čeření stojatých vod na tak výsostně konzervativním území, jako je centrální banka. V lednu 2022, ještě jako člen bankovní rady, navrhl na Investičním fóru, že by tuzemská centrální banka měla nakoupit do svých devizových rezerv 200 tun zlata.
Aleš Michl, guvernér ČNB, chce aby banka kromě investic do zlata nově investovala také do bitcoinu. Ilustrační foto: ČNB
Aleš Michl, guvernér ČNB, chce aby banka kromě investic do zlata nově investovala také do bitcoinu. Ilustrační foto: ČNB

Nakonec však na onu klidnou hladinu stojatých vod hodil o polovinu menší kamínek a od jeho nástupu do funkce vrchního strážce a ochránce tuzemské měny centrální banka plní své trezory, i ty pronajaté v cizině, zlatem, jehož chce mít v horizontu konce Michlova mandátu zhruba 100 tun. Navíc se změnila rétorika představitelů ČNB, kteří do té doby zlatem coby aktivem opovrhovali.

Za šéfování Jiříko Rusnoka v sídle banky na pražských Příkopech se například vrchní tuzemský centrální bankéř nechal slyšet, že Česká národní banka zvyšovat své rezervy zlata neplánuje a že si chce udržet minimální množství, jež potřebuje pro ražbu mincí tak, aby zásoba nespadla na nulu, a pro případný vstup do eurozóny.

Centrální bankéři nekritizují své předchůdce

S příchodem Michla do čela ČNB rovněž padlo nepsané tabu – a sice, že ctihodní centrální bankéři nekritizují své předchůdce, jak bylo ještě za Rusnoka zvykem. Ještě před čtyřmi lety jsme od tuzemských centrálních bankéřů slýchali vysvětlení ve stylu, že zlato není pro moderní centrální banky. K té kritice se ještě dostaneme.

Dodnes je na webu ČNB k nalezení komentář Mojmíra Hampla, který v roce 2018 mj. napsal, že „význam zlata pro fungování peněžního systému je dnes bez nadsázky podobný jako význam mědi, cínu či wolframu. Nula. Zlato nejsou peníze, jen komodita“. Hamplův text je pochopitelně plný argumentů, proč by ČNB ve svých rezervách mít neměla mít zlata více.

A zde se zastavme a ohlédněme se do minulosti. ČNB v době guvernérování Josefa Tošovského v letech 1997 až 1998 prodala 56 tun zlata a ponechala si pouze 14 tun z původních sedmdesáti, které získala při rozdělení federace. „Výnos z tohoto prodeje byl investován do přírůstku držby cenných papírů, jejichž celkové portfolio představuje rozhodující část devizových rezerv,“ uvedla banka.

Ex-guvernér: Úplně nesmyslná investice“

Rusnok aktuálně označil zlato, které v loňském roce ČNB hojně nakupovala, „za úplně nesmyslnou investici“. „Lidé to mají rádi. Mají pocit, že máme zlatý poklad, ale v zásadě je vcelku k ničemu,“ citoval bývalého šéfa centrální banky server iDnes. Nad poslední Rusnokovou větou je třeba se zastavit. Lidé totiž opravdu „mají jen pocit“, že když je zlatý poklad státní, je i „jejich“. Jenže je to jinak.

Rusnok totiž více než před deseti lety coby tehdejší premiér úřednické vlády podepsal novelu zákona o ČNB, podle níž český zlatý poklad přestal být státním a stal se přímo majetkem tuzemské centrální banky. „To má za následek to, že (ta) si s ním může de facto dělat, co chce, a především nemusí zveřejňovat podrobnosti o odprodeji zlata, tedy za kolik a komu,“ napsaly v roce 2017 Novinky.cz.

„Lidé cítí vůči zlatu určitý sentiment a vnímají je jako něco, co si dlouhodobě udržuje hodnotu. Avšak k využívání pro potřeby rezerv centrálních bank to není šťastný nástroj. Není dostatečně likvidní, a to nikoli pouze kvůli omezené likviditě trhu, ale také kvůli tomu, že … jeho uchovávání a ‚oprašování‘ s sebou přináší vysoké náklady,“ sdělil tehdy Právu ředitel odboru komunikace ČNB Marek Zeman.

Nevyslovená kritika Tošovského

Nynější vedení České národní banky má především díky Michlovi ke zlatu jiný přístup. Byť musel slevit z 200 tun v devizových rezervách na 100, to, že ČNB začala v roce 2023 zlato masivně nakupovat, je vlastně nevyslovenou kritikou Tošovského „zlatého výprodeje“ před více než čtvrt stoletím. A kritikou dalších bývalých centrálních bankéřů, kteří se tento krok snažili bagatelizovat.

Od roku 2023 se ČNB snaží navyšovat svoje rezervy zejména o zlato. „Pod guvernérem Michlem se znatelně navyšuje expozice banky v této oblasti. Ke konci roku 2024 dosáhly zlaté rezervy ČNB přibližně 51,3 tuny, což představuje nárůst o 20,4 tuny oproti předchozímu roku,“ sdělil Finančním a ekonomickým informacím (faei.cz) Kryštof Míšek, hlavní ekonom společnosti Argos Capital.

„Pro představu – jde zhruba 105 miliard korun alokovaných v tomto aktivu při současné ceně na trzích. Nákupy drahého kovu ovšem dál mají pokračovat s cílem dosáhnout do roku 2028 celkových zlatých rezerv ve výši až 100 tun,“ doplnil ekonom s tím, že v loňském roce banka nakupovala zlato v rekordních objemech.

Bitcoin v rezervách ČNB?

„Zlato však není jediná možnost,“ informoval redakci faei.cz hlavní ekonom společnosti BHS Štěpán Křeček. Bankovní rada ČNB se podle něj nově zabývá tím, zda mezi svá aktiva v rámci devizových rezerv zařadí i bitcoin. „To je vzhledem ke stáří bitcoinu, který existuje pouze 16 let, značně neobvyklé a zatím se k tomuto kroku neodhodlala žádná centrální banka z ekonomicky vyspělých zemí,“ řekl.

„Je to výkřik, který měl za cíl upoutat pozornost, nic jiného,“ zhodnotil ex-guvernér Jiří Rusnok pasáž rozhovoru Aleše Michla pro londýnský deník Financial Times z tohoto týdne, v němž současný šéf tuzemské centrální banky uvedl, že ČNB zvažuje nákup kryptoměn, například bitcoinu, do svých devizových rezerv.

Tohle už nebyl kamínek, ale pořádný šutr vhozený do stojatých vod konzervativních centrálních bankéřů. Někteří ekonomové, kteří redakci faei.cz poskytli své komentáře, to hodnotí jako „odvážný krok“. Mj. Jakub Rochlitz, investiční analytik společnosti eToro pro Českou republiku, jenž sdělil, že „přestože je bitcoin vysoce volatilní, může sloužit jako určitá protiváha k akciím, dluhopisům a zlatu“.

Odvaha a pětina rezerv v akciích

„ČNB už dříve ukázala, že se nebojí podnikat odvážné kroky, pokud dávají strategický smysl. Jako jedna z mála světových centrálních bank drží více než pětinu svých rezerv v akciích. Akciové portfolio začala zvětšovat v snaze zvýšit celkovou ziskovost svých rezerv,“ připomněl Rochlitz. „Přístup guvernéra ČNB Aleše Michla je sice netradiční, ale nikoliv překvapivý,“ dodal.

„Plán ČNB zařadit bitcoin do svých devizových rezerv vnímám jako odvážný krok, který ale dává smysl. Posledních deset let se v investiční komunitě opakovaně mluví o tom, že by lidé měli mít ve svých portfoliích jedno až pět procent v bitcoinu. Pokud se na to podíváme konzervativnějším pohledem, i ČNB by mohla zvážit nějakou, byť lehce nižší hranici,“ konstatoval Marek Kříž z platformy Investown.

Kryštof Míšek z Argos Capital má za to, že investice ČNB do kryptoměny bitcoin jde přirovnat právě k držení zlata: „Bitcoin a zlato sdílejí několik klíčových vlastností, zejména omezenou nabídku, vzácnost a roli alternativního uchovatele hodnoty mimo tradiční finanční systém. Obě aktiva jsou považována za ochranu proti inflaci a mají globální akceptaci, ale liší se v několika zásadních aspektech.“

Vývoj zastavit nelze

„Bitcoin je digitální, decentralizovaný a snadno přenositelný, zatímco zlato je fyzické, historicky ověřené a rozhodně méně volatilní. Navíc nezapomeňme na to, že bitcoin je proslulý svými prvky nepředvídatelných rizik, kterým jsou např. hackerské útoky na kryptoměnové burzy nebo kryptopeněženky,“ připomněl hlavní ekonom Argos Capital.

Podle něj je patrné, že vývoj zastavit nelze. „Určitou váhu by v (devizových) rezervách bitcoin mít mohl. Vyslovil bych se však pro větší diverzifikaci a doplnil bych vedle nej i další známé kryptoměny, které si získaly významný tržní podíl. Hovořit tak můžeme např. o Ethereu (druhý největší blockchain) či kryptoměně Ripple, která je používána v bankovním sektoru,“ navrhl Míšek.

„Je důležité rozlišovat mezi kryptoměnami obecně a bitcoinem. Zatímco u bitcoinu vidím silné investiční argumenty, u jiných kryptotechnologií bych byl opatrnější. Bitcoin si za posledních více než deset let vydobyl status digitálního aktiva s jasně definovaným omezeným množstvím, silným fundamentem a rostoucí adopcí,“ doplnil svůj pohled Marek Kříž z Investownu.

„Pokud jde o rizika, nevidím v této strategii výraznější nevýhody, a paradoxně mi přijde větší téma postupné navyšování expozice ČNB vůči zlatu. Když se podíváme na podíl zlata v rezervách centrálních bank, je to stále téma k debatě. Možná otázka ke zvážení je, zda není 5% podíl příliš ambiciózní jako výchozí bod. Start s třemi procenty by možná byl lépe přijat veřejností a byl snáze obhajitelný,“ dodal.

Rostoucí institucionální zájem o bitcoin

Podle Jakuba Rochlitze z eToro lze pozorovat rostoucí institucionální zájem o bitcoin už nějakou dobu. „I v USA se už několik měsíců spekuluje o zavedení kryptoměnové rezervy, přičemž prezident Donald Trump již vydal nařízení, které tento proces zahájilo. Zatím však nespecifikoval, o jakou kryptoměnu by mělo jít,“ připomněl.

Americká centrální banka se, jak uvedl investiční analytik, vyjádřila, že bitcoin nemůže a ani nechce vlastnit. „Zatímco Trump nedávno výslovně zakázal vytvoření digitální měny tamní centrální banky, v Evropě se naopak digitální euro považuje za cestu k implementaci blockchainu do tradičního měnového systému,“ uvedl Rochlitz.

Takže co ví Aleš Michl o zlatu a bitcoinu a my ne? Nepochybně mnohem více než my. Z mého pohledu jsou obě investice především sázkou. Ta se zlatem na jistotu, protože u jeho držby platí, že nemá riziko protistrany. Jinými slovy, u dluhopisů musí jejich majitel věřit, že věřitel, v tomto případě emitent dluhopisu, svůj dluh splatí. Podobné je to u akcií, kde vaše investované peníze spravují úplně cizí lidé.

Sázka zlato a na bitcoin

Případná sázka na bitcoin, protože s sebou nese celou řadu rizik, je riskantní sázkou. Pokud by ale ČNB diverzifikovala mezi různá kryptoaktiva, risk by se tím poněkud snížil. S rostoucími zlatými rezervami a při vzrůstající ceně zlata si ČNB současně vytváří polštář pro sázku na bitcoin. Ostatně kolikrát už za těch 16 let, co existuje, „shořel“ a opět „povstal z popela“ jako bájný Fénix?

Razantní kritika Aleše Michla (*1977) ze strany Jiřího Rusnoka (*1960) je vlastně více než názorovým střetem především mezigeneračním konfliktem. Jakkoliv Rusnok během své aktivní kariéry stihl být ministrem financí, premiérem a nakonec šéfem centrální banky, což je na jednoho člověka samo o sobě úctyhodným výčtem funkcí, žádné kormidlo už ve svých rukách nedrží.

Na rozdíl od Michla, jenž sice jako „kormidelník“ musí brát ohled na názor ostatních členů a členek bankovní rady, a který má odvahu čeřit stojaté vody konzervativního světa centrálních bankéřů. Jenže současný svět se vyvíjí mnohem rychleji, než kdykoliv předtím a naši budoucnost ovlivňují více než kdy jindy lidé s vizí. Mít vizi je jedna věc, ale mít odvahu a podělit si o ni, je mnohem důležitější.

Michlova zlatá vize z ledna 2022 za tři roky „vydělala“ zhruba tisícovku dolarů. Průměrná cena jedné unce tehdy byla 1 810 USD, aktuální cena činí 2 800 dolarů. Průměrná cena bitcoinu v lednu 2022 kolísala mezi 38 000 až 42 000 dolary. Aktuální cena bitcoinu byla v době psaní tohoto článku téměř 102 tisíce dolarů. Kdyby měl Michl „bitcoinovou vizi“ už v roce 2022, ČNB by na jednom bitcoinu vydělala 60 000 USD.

Zavřít reklamu
Sdílet článek
Diskuse 2
Sdílet článek

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

  1. Ja Jaryn

    Devizové rezervy čnb jsou z velké části tvořeny nákupem eur a usd před r. 2017, kdy byla koruna záměrně oslabována, či li byli okradeni občané Čr. Za tyto rezervy se kupuje zlato, které patří Čnb a nikoliv státu. A patří doopravdy Čnb, vzhledem k tomu, že doma je uloženo minimum a téměř vše je v trezorech UK a ještě si Čnb vydělává na jeho uskladnění tím, že je půjčuje?