Navzdory kampaním na podporu recyklace je dosud až 90 procent všech materiálů v Evropě neobnovitelných. Takzvaný cirkulární deficit (circularity gap, pozn. aut.), tedy procento neobnovitelných zdrojů zůstávajících mimo uzavřený cyklus recyklace, činí celosvětově 92,8 procenta.
Současně spotřebováváme 1,6krát více zdrojů, než kolik umožňují regenerační schopnosti naší planety. Vyplývá to ze studie, kterou zveřejnila organizace ThinkCo ve spolupráci s partnery včetně Skanska, JW+A a Revive.
Naprostá většina budov v Evropské unii nesplňuje kritéria udržitelného stavebnictví, celkově jsou zodpovědné za téměř 40 procent veškeré energetické spotřeby. Odpovědí pro udržitelný development je cirkulární ekonomika. V České republice k ní můžeme podle společnosti Skanska zařadit její projekt Mercury v pražských Holešovicích, v rámci kterého vzniknou moderní kancelářské prostory.
Na něm právě probíhají demoliční práce podle principů cirkulární ekonomiky. Rozhodnutí o demolici původní budovy předcházely hloubkové analýzy její konstrukce, použitých materiálů a instalovaných systémů, které umožní opětovné využití mnoha jejích součástí. Mercury nahradí budovu Merkuria z roku 1971, která již neodpovídala současným standardům bezpečnosti, zdraví a vlivu na životní prostředí.
„Projekt Mercury je obzvláště významný, neboť jde o první investici takového rozsahu do developerského projektu v ČR, který je realizován v souladu s principy cirkulární ekonomiky,“ říká Eva Nykodymová, manažerka pro oblast zdraví, bezpečnosti a udržitelnosti jednotky komerčního developmentu společnosti Skanska pro střední a východní Evropu.
Stavebnictví spotřebuje 35 % energií
Celosvětově je stavebnictví zodpovědné za 35 procent celkové spotřeby energií, za produkci 38 procent emisí CO2 spojených s energií a za 50 procent spotřeby přírodních zdrojů. Jen v EU tvoří suť ze staveb a demolic přibližně 30 procent veškerého odpadu. Proto jsou nemovitosti jednou z nejdůležitějších oblastí cirkulární ekonomiky.
Podle průzkumu společnosti ThinkCo lze opětovně využít přibližně čtvrtinu materiálů v tradiční budově, recyklovat se jich dá dokonce 70 procent. Projekt Mercury cílí dokonce na 80% recyklaci.
Zavedení cirkulární ekonomiky v Evropě do roku 2030 by podle odhadů mohlo zvýšit hrubý domácí produkt (HDP) kontinentu o sedm procent. Zvýšení cirkularity ekonomiky však nelze dosáhnout bez zavedení radikálních změn v realitním sektoru.
Jednání v souladu s principy cirkulární ekonomiky může snížit emise skleníkových plynů během celého životního cyklu budov téměř o 60 procent. Už jen využití ocelových konstrukcí, které lze rozebrat a znovu použít, může vést k 70% úspoře energie a snížení emisí skleníkových plynů o 80 procent během celého životního cyklu budovy.
Šetření unikátních přírodních zdrojů
Současný tlak společnosti na cirkulární ekonomiku a udržitelnost ve výstavbě podle poloviny stavebních firem otevírá nové příležitosti pro stavebnictví. Důležitou roli začínají ESG kritéria (životní prostředí, společenská odpovědnost a správa podniku) hrát při rozhodování investorů nebo při poskytování financování u bank.
Vyplývá to z Kvartální analýzy českého stavebnictví zpracované analytickou společností CEEC Research. Podle studie stavební firmy aktivovaly v uplynulém roce řadu opatření, která spojily s omezením dopadů na životní prostředí a snížením uhlíkové stopy ve stavebnictví.
Nejvíce dotázaných stavebních společností realizovalo v období ekonomické nejistoty nová opatření k dosažení úspor energií (71 %). Dále dotázané stavební společnosti více omezují množství vygenerovaného směsného odpadu (57 %) a používají recyklované stavební materiály (56 %).
Používání ekologicky šetrných a recyklovatelných stavebních materiálů totiž může snížit spotřebu přírodních zdrojů a také omezit množství odpadu. To může zahrnovat využívání recyklovaných materiálů, dřeva z certifikovaného lesnictví a materiálů s nízkou uhlíkovou stopou.
„Velký smysl spatřujeme v šetření unikátních přírodních zdrojů, snižování objemu nevyužitelných odpadů a směřování k energeticky úsporným řešením. Zaměřujeme se významně například na recyklaci odpadů. V loňském roce jsme se zavázali aktivně podílet na plnění cílů vycházejících ze Zelené dohody pro Evropu,“ říká Jaroslav Heran, generální ředitel společnosti Metrostav.
Stavební desky z krabic od džusu a mléka
Iniciativa společnosti Tetra Pak s novou výstavbou zdánlivě nijak nesouvisí. S ochranou životního prostředí ale rozhodně ano, a i pojítko se stavebnictvím se najde. Společnost Tetra Pak totiž nedávno umístila do pražského nákupního centra Metropole Zličín speciální automat na sběr a třídění nápojových kartonů, PET lahví a plechovek.
Cílem je spotřebitelům ukázat, že i obaly od mléka nebo džusu jdou tímto způsobem sbírat a že z této cenné suroviny může díky recyklaci vzniknout spousta dalších výrobků. Nápojový karton je velmi dobře recyklovatelný materiál a lze z něj vytvořit další výrobky, jako kartonové krabice, kapesníky nebo dokonce stavební desky podobné dřevotřísce.
„Chceme ukázat, že nápojový karton není jen obal na mléko a džusy, ale také skvělá druhotná surovina pro výrobu nových produktů. Z pohledu vlivu na životní prostředí je velkou výhodou nápojového kartonu nízká uhlíková stopa.
Pokud vezmeme v úvahu celý životní cyklus, mají nápojové kartony vůbec nejnižší uhlíkovou stopu v porovnání s dalšími dostupnými obaly v této kategorii. Tu lze navíc ještě snížit tím, že se jich bude více recyklovat,“ říká Štěpán Ledvina, expert na cirkulární ekonomiku ze společnosti Tetra Pak.
Zahraniční zkušenosti podle Ledviny ukazují, že nejlepší cesta k vyšší míře recyklace vede přes závazné cíle zakotvené v legislativě. Společnost Tetra Pak stále usiluje o zavedení sběrových a recyklačních cílů přes legislativní změny, které jsou klíčové.
Pokud by zákonodárci podpořili nové sběrové a recyklační cíle jako například u plastových lahví (90 % v roce 2029), mohly by se nápojové kartony naplno stát součástí cirkulární ekonomiky.
Dobrý den. Takže už nebudeme drtit vypálené cihly kterým nic není, budeme je používat tak jako je používali naši otcové a ještě i naše generace oškrabané opět na stavbu. To by byla úspora energií. Pamatuji dobu jak si lidé v Pardubicích rozebrali staré jízdní kasárna a z těch cihel si postavili nové domy. Dnes by stačilo dát ještě z venku izolaci a jistě by to vyhovovalo i v dnešní době. Drcením dobrých cihel vlastně vyhazujeme energii. Nebo jde jen o to prodávat to nově vyrobené?