České stavebnictví se chystá na nápor recyklace

Více než polovina všech odpadů v České republice pochází ze stavebnictví. Mezi léty 2015 až 2020 to bylo ročně 18 až 22 milionů tun stavebních a demoličních odpadů. Z toho přibližně dvě třetiny stabilně tvoří výkopová zemina, kamení a hlušina, které lze relativně snadno recyklovat.
V Německu, Rakousku, zemích Beneluxu a ve Švýcarsku se v porovnání s ČR užívají značně komplikovanější strojní celky, které zajistí zejména potřebnou stabilitu vysoké jakosti produktů. Na obrázku je rakouská recyklační linka pro betonovou suť. Foto: Miroslav Škopán

Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) v této souvislosti informovala, že usiluje v této oblasti o co největší osvětu a zavádění inovací. Důvodem jsou také stoupající ceny řady stavebních surovin, jejich dlouhodobý nedostatek a snaha vyhnout se otevírání nových lomů.

Recyklace a cirkulární ekonomika jsou ostatně i jednou z priorit Evropské unie a jejího programu Green Deal. České stavebnictví proto čeká podle komory náročný úkol recyklovat čtyři až šest milionů tun stavebního a demoličního odpadu ročně. Jde o 22-28 procent veškerých tuzemských odpadů. Ty lze druhotně využít a vyrobit z nich opět beton, cihly, případně i asfalt či kamenivo.

V mnoha případech lze recyklovaným odpadem nahradit i stavební kámen, jenž patří k hlavním materiálům v českém stavebnictví, potřebným ve velkém množství zejména při opravách i výstavbě nových dopravních komunikací.

PSALI JSME:
Smutný příběh privatizace lomu u dálnice D8

„Pokud se nebude zvyšovat podíl recyklovaného kameniva, nebude například z čeho realizovat vysokorychlostní železniční tratě,“ konstatoval Robert Špalek, předseda ČKAIT. Komora se proto aktivně snaží o to, aby se recyklace a cirkulární ekonomika staly běžným a používaným postupem mezi jejími 32 000 členy – tzv. autorizovanými osobami.

Téma recyklace a zavádění cirkulárního hospodaření ve stavebnictví není aktuální jen z hlediska evropských cílů v oblasti ochrany klimatu, ale také s ohledem na strmě stoupající ceny a dílčí obtížnou dostupnost stavebních materiálů.

Materiál získaný při odstraňování staveb, nebo spíše dekonstrukci staveb, přestává být i díky novým právním předpisům vnímán jako odpad. A pohlíží se na něj jako na dále využitelný inertní materiál a cennou surovinu. Při dodržení přísných norem může být využit ve specifikovaných oblastech výstavby – nejčastěji u pozemních komunikací nebo inženýrských sítí.

PSALI JSME:
Norská BEWI získala menšinový podíl v české recyklační společnosti Inoplast

„Aby se tak mohlo stát, musí se však zcela změnit přístup k demolicím. Výrobě kvalitního materiálu pro recyklaci musí předcházet promyšlené třídění už během odstraňování staveb. Díky bohatým zkušenostem za zahraničí, k nimž se přidává i invence tuzemských vědců a výzkumníků, jsou již k dispozici příslušné strojové sestavy a postupy,“ uvedl Miroslav Škopán z Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně.

Česká republika má s recyklací stavebních a demoličních odpadů a jejich „oběhovým“ navracením to stavebního procesu letité zkušenosti. Od roku 2016 postupně roste podíl takto vytříděného a zpracovaného stavebního kamene i štěrkopísků. Dvojciferně se zvyšuje rovněž objem produkce recyklovaných minerálních materiálů.

Roste také poměr recyklátů k celkové produkci inertních minerálních materiálů. Odborníci považují za optimální stav, kdy budou recykláty tvořit 30 procent produkce tohoto materiálu. To ostatně platí pro naprostou většinu materiálů a surovin, které je do cirkulárního procesu ve stavebnictví možné zahrnout.

PSALI JSME:
Češi neumějí recyklovat elektrozařízení. Staré mobily házejí do šuplíků

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Ekonomika

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Proč otcové nedostávají výchovné?

Poradna
Mohl by to být docela dobrý nápad, jak k důchodu získat pár stovek měsíčně navíc. Od ledna je totiž k penzi přiznáváno tzv. výchovné ve výši 500 Kč za každé vychované dítě a zmíněný nápad spočívá v tom, aby si o toto přilepšení zažádal otec v rámci např. předčasného důchodu. A nikoli obvykle mladší matka, kterou penze čeká až za několik let, během nichž by výchovné nebylo vypláceno ani jednomu z rodičů.