České stavebnictví se chystá na nápor recyklace

Více než polovina všech odpadů v České republice pochází ze stavebnictví. Mezi léty 2015 až 2020 to bylo ročně 18 až 22 milionů tun stavebních a demoličních odpadů. Z toho přibližně dvě třetiny stabilně tvoří výkopová zemina, kamení a hlušina, které lze relativně snadno recyklovat.
V Německu, Rakousku, zemích Beneluxu a ve Švýcarsku se v porovnání s ČR užívají značně komplikovanější strojní celky, které zajistí zejména potřebnou stabilitu vysoké jakosti produktů. Na obrázku je rakouská recyklační linka pro betonovou suť. Foto: Miroslav Škopán

Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) v této souvislosti informovala, že usiluje v této oblasti o co největší osvětu a zavádění inovací. Důvodem jsou také stoupající ceny řady stavebních surovin, jejich dlouhodobý nedostatek a snaha vyhnout se otevírání nových lomů.

Recyklace a cirkulární ekonomika jsou ostatně i jednou z priorit Evropské unie a jejího programu Green Deal. České stavebnictví proto čeká podle komory náročný úkol recyklovat čtyři až šest milionů tun stavebního a demoličního odpadu ročně. Jde o 22-28 procent veškerých tuzemských odpadů. Ty lze druhotně využít a vyrobit z nich opět beton, cihly, případně i asfalt či kamenivo.

V mnoha případech lze recyklovaným odpadem nahradit i stavební kámen, jenž patří k hlavním materiálům v českém stavebnictví, potřebným ve velkém množství zejména při opravách i výstavbě nových dopravních komunikací.

PSALI JSME:
Smutný příběh privatizace lomu u dálnice D8

„Pokud se nebude zvyšovat podíl recyklovaného kameniva, nebude například z čeho realizovat vysokorychlostní železniční tratě,“ konstatoval Robert Špalek, předseda ČKAIT. Komora se proto aktivně snaží o to, aby se recyklace a cirkulární ekonomika staly běžným a používaným postupem mezi jejími 32 000 členy – tzv. autorizovanými osobami.

Téma recyklace a zavádění cirkulárního hospodaření ve stavebnictví není aktuální jen z hlediska evropských cílů v oblasti ochrany klimatu, ale také s ohledem na strmě stoupající ceny a dílčí obtížnou dostupnost stavebních materiálů.

Materiál získaný při odstraňování staveb, nebo spíše dekonstrukci staveb, přestává být i díky novým právním předpisům vnímán jako odpad. A pohlíží se na něj jako na dále využitelný inertní materiál a cennou surovinu. Při dodržení přísných norem může být využit ve specifikovaných oblastech výstavby – nejčastěji u pozemních komunikací nebo inženýrských sítí.

PSALI JSME:
Norská BEWI získala menšinový podíl v české recyklační společnosti Inoplast

„Aby se tak mohlo stát, musí se však zcela změnit přístup k demolicím. Výrobě kvalitního materiálu pro recyklaci musí předcházet promyšlené třídění už během odstraňování staveb. Díky bohatým zkušenostem za zahraničí, k nimž se přidává i invence tuzemských vědců a výzkumníků, jsou již k dispozici příslušné strojové sestavy a postupy,“ uvedl Miroslav Škopán z Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně.

Česká republika má s recyklací stavebních a demoličních odpadů a jejich „oběhovým“ navracením to stavebního procesu letité zkušenosti. Od roku 2016 postupně roste podíl takto vytříděného a zpracovaného stavebního kamene i štěrkopísků. Dvojciferně se zvyšuje rovněž objem produkce recyklovaných minerálních materiálů.

Roste také poměr recyklátů k celkové produkci inertních minerálních materiálů. Odborníci považují za optimální stav, kdy budou recykláty tvořit 30 procent produkce tohoto materiálu. To ostatně platí pro naprostou většinu materiálů a surovin, které je do cirkulárního procesu ve stavebnictví možné zahrnout.

PSALI JSME:
Češi neumějí recyklovat elektrozařízení. Staré mobily házejí do šuplíků

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Ekonomika

Průmysl v eurozóně meziměsíčně posílil

Průmyslová výroba v eurozóně v březnu meziměsíčně vzrostla o 0,8 procenta. Podílely se na tom všechny čtyři největší ekonomiky v bloku. Výroba vzrostla v Německu (1,1 %), Francii (0,2 %), Itálii (0,1 %) i Španělsku …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB