„S americkým prezidentem jsem dojednal ustavení finančního štítu,“ přiblížil Orbán další z výsledků svého jednání s Donaldem Trumpem. Takže pokud by se Maďarsko, resp. jeho měna, forint, staly například předmětem spekulativního útoku nebo pokud by zemí otřáslo zhoršení hodnocení bonity dluhu ze strany některé ze světově významných ratingových agentur, USA přispěchají na pomoc.
Každopádně, Maďarsko by nebylo první. Například s Mexikem mají Spojené státy swapovou dohodu už zhruba třicet let, ale příslušné prostředky dosud nikdy nebyly aktivovány. Argentině už Spojené státy bezpříkladně pomohly letos v říjnu. Lze hovořit o částečně dolarizaci země, alespoň pro případ krizí a měnových otřesů.
Mezi USA a Argentinou funguje od minulého měsíce takzvaný měnový swap v objemu 20 miliard dolarů. Argentinská centrální banka může tyto prostředky, poskytnuté americkým ministerstvem financí, využít volně, třeba na úhradu svého dluhu. „Na oplátku“ Argentina převedla částku ve své měně odpovídající 20 miliardám dolarů na účty Spojených států.
Swap se aktivuje teprve okamžikem čerpání, kdy se daná čerpaná částka – nemusí jít o celou poskytnutou sumu – stává součástí devizových rezerv. Jde vlastně o půjčku Spojených států Argentině, která se ale mění v dluh až okamžikem čerpání. Na rozdíl od rozvojové pomoci se přepokládá, že půjčka bude splacena, i s úroky.
Spojené státy vedle zřízení swapové linky také před argentinskými volbami do tamního Kongresu konajícími se v polovině mandátu prezidenta, Javiera Mileie, přímo intervenovaly na devizovém trhu. Nákupy argentinského pesa za dolary jej stabilizovaly a zpevňovaly.
Historicky ojedinělá, podle analytiků „nevídaná“ operace pomohla argentinskou měnu zklidnit a zřejmě svým dílem přispěla k nečekaně přesvědčivému vítězství Mileiovy strany ve volbách koncem října.
V dubnu příštího roku čekají parlamentní volby také Maďarsko. Orbán nyní tedy vytahuje kartu dolarové ochrany, zřejmě podobné, která pomohla před volbami Mileiovi. Jak Orbán, tak Milei mají nadstandardní vztahy s Trumpem, který jim na účet amerického daňového poplatníka poskytuje – či poskytnout může – politickou pomoc v podobě stabilizace ekonomiky.
Jde vlastně o částečnou dolarizaci, o vznik částečně měnové unie, zprovozňované přechodně v krizovém čase, kdy jak peso, tak zřejmě i forint mohou těžit z bezkonkurenční mezinárodní síly dolaru, světové rezervní měny číslo jedna.
V Orbánově případě je důležitý ještě jiný rozměr. Maďarský premiér vykresluje „dolarový štít“ jako prostředek snížení závislosti své země na Evropské unii, která zadržuje v přepočtu více než 20 miliard dolarů dotací z unijních rozpočtů.
Brusel zadržení zdůvodňuje korupcí v Maďarsku a nedostatky ve fungování tamního právního systému. Zadržení prostředků přispívá k oslabení forintu, potenciálně jej tak i činí náchylnějším ke spekulativním útokům nebo otřesům po případném zhoršení ratingu.
Orbán však nyní – a zvláště před blížícími se volbami – může říkat, že co zadržel „zlý“ Brusel, to poskytne „hodný“ přítel Trump, ba i víc.
Trump zase privilegováním svých politických spojenců a svévolným přidělováním dolarové ochrany na základě osobních vazeb nabourává roli mezinárodních institucí typu Mezinárodního měnového fondu, jimiž spíše opovrhuje, neboť jim přisuzuje nevítané, „globalistické“ tendence.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)
