Creditas, nová banka na českém trhu

Finančník Pavel Hubáček ještě v přehledu miliardářů časopisu Forbes není, ale zřejmě už nebude trvat dlouho, než se tam objeví. Pomůže mu k tomu nejmladší a také zatím nejmenší česká banka Creditas, která zahájila činnost prvního ledna. Banka vznikla transformací stejnojmenné záložny, ve které si v roce 2015 koupil Hubáček za téměř půl miliardy majoritu. Zároveň navýšil základní kapitál záložny o 150 milionů na více než miliardu korun.

Předseda představenstva banky Vladimír Hořejší v médiích hovoří o dlouhodobém zajímavém ročním úroku. Foto: Creditas

V červnu 2013 založil Hubáček investiční fond Unicapital, který se zpočátku zaměřil na investice do zemědělství. O rok později už spustil akvizice developerských projektů a vstoupil do energetiky. Loňský rok byl ve znamení dalšího nákupu zemědělských podniků, odkupu polovičního podílu Českomoravské distribuce od skupiny E.on, první zahraniční akvizice fotovoltaických elektráren v Bulharsku a především za půl miliardy korun nákup třetinového podílu v lukrativní firmě ČD Telematika, která vlastní druhou největší síť optických kabelů v zemi.

Logickým vyústěním bylo také loňské přestěhování firmy Unicapital do daňově přátelštějšího Nizozemska. Očekávaný zisk za rok 2016 je více než miliarda korun. Letošní rok s vysokou pravděpodobností bude rokem banky Creditas. „Osobně vidím optimální bilanční sumu od třiceti miliard korun,“ řekl Hubáček v rozhovoru pro čtvrtletník C Journal, což je zhruba trojnásobek současného stavu.

CREDITAS RARITOU

Banka má nyní 14 poboček zejména v krajských městech a zhruba 20 tisíc klientů. Jejím cílem je 100 tisíc klientů do tří let. To se může podařit, protože Creditas nyní nabízí nejvyšší úrok na spořicích účtech na úrovni 1,1 %, a to bez ohledu na výši uložené částky, což je v českých podmínkách raritou. Až do roku 2021 nabízí garantovanou základní sazbu 0,5 %, k tomu přidává čtvrtletní prémii 0,6 %. Jednoduchá televizní reklama se zvýrazněnými číslicemi 1,1 % spuštěná po Novém roce vyvolala tak veliký ohlas mezi českými spořiteli, že se zájemci o založení účtu musejí objednávat s několikadenním předstihem.

Předseda představenstva banky Vladimír Hořejší ale v médiích hovoří o dlouhodobém zajímavém ročním úroku, což ve spojení s odhadem hlavního analytika banky Romana Koděry, že v průběhu roku 2017 můžeme očekávat vyšší inflaci a s tím spojený tlak na zvyšování úrokových sazeb, může znamenat pro střadatele určitou naději na stabilitu. Nasvědčoval by tomu i investiční apetit Pavla Hubáčka, kterému do podle něj optimální bilanční sumy stále chybí nejméně dvacet miliard.

KDO JE PAVEL HUBÁČEK?

„Nejsem fanouškem spekulativních investic, proto se Unicapital zaměřuje především na konzervativní sektory. Cílem je kvalitně a bezpečně zhodnocovat naše aktiva,“ říká majitel banky Creditas, který s podnikáním začínal na začátku devadesátých let. Zpočátku se věnoval nákupu a prodeji spotřebního zboží, postupem času přesedlal na obchody s nemovitostmi a pohledávkami. V roce 2002 založil nebankovní úvěrovou firmu Smart Capital, kterou v roce 2010 prodal. „Za velmi výhodných podmínek,“ dodává Hubáček.

O tři roky později založil investiční společnost Unicapital, do jejíhož portfolia však banka Creditas nepatří. Ta se na trhu profiluje jako samostatný subjekt. Na otázku, zda i nadále zůstane jediným vlastníkem investiční skupiny Hubáček, odpovídá: „Zatím to neplánuji měnit. Má to totiž jednu nespornou výhodu: rychlé a jasné rozhodovací procesy.“

(Publikováno na portálu zlato.cz. Převzato se souhlasem redakce)

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Firmy

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.