Čtyři z pěti žádostí seniorů o nebankovní půjčku jsou podvod

Pokud nějaká osoba starší 65 let požádá v Česku o nebankovní půjčku, v naprosté většině případů je to pokus o podvod. Nejčastěji jde o případy, kdy se za konkrétního seniora vydává kyberzločinec, který se neoprávněně dostal k jeho identitě. Jen výjimečně jde o pokus o podvod konkrétního seniora.
Kyberútočníci často míří na seniory, kteří patří mezi nezranitelnější skupiny obyvatel. Ilustrační foto: Depositphotos.com
Kyberútočníci často míří na seniory, kteří patří mezi nezranitelnější skupiny obyvatel. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Dokládají to statistiky, které Finančním a ekonomickým informacím (faei.cz) předal poskytovatel půjček Creditea, člen skupiny Provident Financial, působící na tuzemském trhu už od roku 1997.

Podle zkušeností tohoto poskytovatele úvěrů byl nejčastější formou kybernetických útoků v těchto případech takzvaný vishing, což je forma podvodu, při níž útočník telefonuje oběti a vydává se za důvěryhodnou osobu – například bankéře nebo policistu.

Podvodnici se snaží získat důvěru svých obětí, aby se dostali do jejich počítače či bankovního účtu, případně vylákali kopie osobních dokladů nebo jiné citlivé údaje. Pod jejich jménem pak žádají o úvěry, většinou u více společností.

„Bohužel máme negativní zkušenosti se žádostmi osob starších 65 let a při prověřování jim věnujeme zvýšenou pozornost, protože ve většině případů se ukázalo, že šlo o pokusy o podvod,“ uvedl Lukáš Drvota, Fraud Manager ve společnosti IPF Digital.

Telefon s podvodníkem

Podvodníci podle něj útočí zejména na starší osoby, protože u nich předpokládají nižší schopnost se bránit nekalým praktikám. Zdůraznil, že skuteční zaměstnanci bank a investičních společností či policisté nikdy nežádají o vzdálený přístup do počítače, nebo sdílení údajů a hesel.

Útočníci se snaží působit na pozitivní nebo negativní emoce svých obětí, a přitom je zahnat do časového stresu. Přesvědčivě argumentují vidinou nereálného zisku nebo vyvolávají strach o úspory, či o osudy blízkých osob, které vystaví fiktivnímu ohrožení.

„Využívají nálady ve společnosti a témata, která rezonují v médiích. Například obavy z napadení účtů, drahých energií, nebo naopak lákavé investice do kryptoměn či jiného zajištění financí na stáří, na které jsou senioři hodně citliví,“ konstatoval Drvota.

Takové útoky mohou starší lidi připravit o jejich celoživotní úspory. Pachatelé často žádost o půjčku vyplní sami a vysvětlí seniorovi, jaká ověření bude poskytovatel provádět a jak má na dotazy reagovat. Někdy jsou s obětí na telefonu dokonce i při samotné transakci.

„Při jednom prověřování podezřelé žádosti náš pracovník zřetelně slyšel, jak podvodník žadatele instruuje z druhého telefonu,“ uvedl Lukáš Drvota. Pokud mají zákazníci sebemenší podezření, měli by okamžitě kontaktovat zákaznickou linku poskytovatele půjčky, banky, případně policii.

Zachráněné miliardy

Díky vysoce výkonnému systému na odhalování rizik se zapojením umělé inteligence zabrání Creditea úvěrovým podvodům za více než milion korun měsíčně. Ne ve všech případech jsou ale rizikové indikátory viditelné a někdy až po vyplacení úvěru zákazník nahlásí, že se stal obětí kyberzločinu.

V některých případech je ale pro policii obtížné vystopovat pachatele, jelikož jde často o organizované skupiny s dobrým krytím a odcizené peníze zpravidla končí v zahraničí. Podle České bankovní asociace (ČBA) čelili klienti bank za devět měsíců letošního roku více než 68 tisícům kyberútoků.

Bankám se sice podařilo zachránit asi 7,5 miliardy, přesto průměrná škoda vzrostla na 21,9 tisíce korun. Celkový objem ukradených peněz dosáhl 1,49 miliardy. „Vidíme, že i přes rostoucí povědomí o rizicích se chování lidí příliš nezlepšuje,“ řekla Zdeňka Hildová, ředitelka ČBA Educa.

Zavřít reklamu
Sdílet článek
Diskuse 0
Sdílet článek