O zdražování elektřiny od příštího roku se hovoří už měsíce. Teď, kdy je zvyšování cen oficiálně potvrzeno, jako by to mnohé domácnosti zaskočilo, překvapilo. Čím si to vysvětlujete?
To je otázka spíše pro psychologa než pro energetika. Nicméně jde zřejmě o obecnou lidskou tendenci nepříjemné věci odkládat. Někteří spotřebitelé ani pod tlakem nepříjemného oznámení se neodhodlají k poměrně jednoduché snaze o změně dodavatele. V každém okamžiku, nezávisle na zdražování či zlevnění, totiž existuje dost široké cenové spektrum nabídek.
Proč vlastně elektrický proud zdražuje? Proč se zvyšuje jeho cena na burzách? Jaké jsou hlavní příčiny?
Zdražily palivové vstupy, což je uhlí a plyn, a k tomu razantně zdražily i povolenky na vypouštění emisí oxidu uhličitého. A roste rovněž poptávka.
Očekáváte, že elektřina zdraží i v následujících letech?
Zvýšení burzovních cen se v posledním měsíci mírně zkorigovalo a ani na počátku roku nečekám návrat k výraznému růstu. Ovšem pomalu se na evropském trhu blížíme k deficitu výkonu, který zřejmě vyvrcholí v letech 2021 až 2022 v souvislosti s odstavením německých jaderných elektráren. A to ceny zase „nakopne“ vzhůru.
Je teď ještě možné dojednat si u distributorů fixní cenu elektřiny od Nového roku a tím se vyhnout zdražování, nebo už je pozdě?
Fixované produkty nabízí kdykoliv většina dodavatelů. Nicméně jak rostou ceny na trhu, tak se s určitým zpožděním zvyšují i ceny fixovaných nabídek. Obecně fixaci nemám rád, odběratele to zbavuje možnosti přechodu k levnějšímu dodavateli. V situaci rostoucího trhu to ale lze doporučit. A je pak zbytečné otálet.
Pokud vláda rozhodne o stavbě dalšího jaderného bloku, ovlivní to cenu proudu?
Rozhodnutí o dostavbě či naopak odkladu výstavby jaderného bloku nemá na cenu proudu prakticky žádný vliv. Je to otázka strategická, jak a zda vůbec zajistit soběstačnost ve spotřebě elektřiny po roce 2035, to ale neznamená vlastní uzavřenou „národní“ tvorbu cen. Trhy jsou provázané, s elektřinou se mezinárodně obchoduje a cena se tvoří převážně na rozhodujícím a největším německém trhu. Začít se uzavírat do národních hranic by znamenalo pro otevřenou českou ekonomiku katastrofu – i když to v případě elektřiny může znít hezky.
