Co všechno a proč domácnostem v příštím roce zdraží?

Názor
Energetický regulační úřad zveřejnil údaje o růstu regulované složky ceny elektřiny a plynu pro příští rok. Máme tedy k dispozici další střípek do mozaiky cen energií v roce 2019. Víceméně se potvrzují již dřívější odhady, že elektřina v příštím roce zdraží o osm až deset procent, zatímco plyn o něco méně – o pět až sedm procent.
Růst mezd se promítá do konečné ceny elektřiny, plynu, tepla či vody. Foto: Pixabay

České domácnosti se však budou muset smířit také se znatelným zdražováním tepla a vody. Z nových ceníků teplárenských společností, které byly dosud zveřejněny, vyplývá, že teplo podraží v průměru o dvanáct až šestnáct procent. Ceníky vodárenských společností na rok 2019, které zatím byly zveřejněny, ukazují na zdražení vody v roce 2019 o čtyři až pět procent.

Společným činitelem v pozadí zmíněných cenových nárůstu je současná ekonomická prosperita a zároveň stoupající nároky na ochranu životního prostředí. A zdaleka ne pouze v ČR. Například růst cen elektřiny má na svědomí zejména zdražování uhlí a dramatický růst cen emisních povolenek. Podstatným faktorem v pozadí růstu cen uhlí v uplynulých letech bylo rozhodnutí čínské vlády omezit jeho ekologicky náročnou těžbu a místo toho jej dovážet. Citelné omezení celosvětové nabídky uhlí, které poté nastalo, způsobilo v době expanze globální poptávky silný tlak na růst cen.

PSALI JSME:
Zdražuje elektřina a bydlení, pečivo a plyn teprve zdraží. Inflace skončila za očekáváním i kvůli slevám na vlaky

Emisní povolenky budou vzácnější

Uhlí pochopitelně zdražilo i uhelným elektrárnám, které například v ČR produkují zhruba polovinu elektrické energie. Odtud už byl jen krůček ke zdražování velkoobchodní elektřiny, od níž se odvíjí cena pro domácnosti.

Environmentální ohledy stojí i za zmíněným růstem cen emisních povolenek. Evropská unie se rozhodla reformovat dosud nepříliš funkční evropský trh s povolenkami na vypouštění oxidu uhličitého. V příštích letech tak bude z trhu povolenky stahovat, čímž zvýší jejich vzácnost a tedy cenu.

Firmy a podniky tak budou ještě citelněji než dosud penalizovány za emise oxidu uhličitého, což by je mělo přimět k větší aktivitě v přechodu na hospodárnější a celkově šetrnější využívání energie. Za poslední rok cena povolenek vylétla o takřka 160 procent. Takže například uhelné elektrárny nebo uhelné teplárny nyní musí za „odpustky“ utratit více. Vyšší cenu za povolenky pak příslušní dodavatelé promítají nakonec i do cen pro konečné odběratele elektřiny či tepla.

PSALI JSME:
Sbohem, uhlí. Češi více topí plynem, zelenou elektřinou a dřevem

Globální hlad po energiích

Růst cen elektřiny se následně přenáší do rychlejšího zdražování vody. To proto, že vodárenské společnosti elektřinou pohánějí například čerpadla.

Z plynu se podobně jako z uhlí produkuje elektřina. I když ne v uhelných, ale v paroplynových elektrárnách. Když roste cena elektřiny z uhlí, relativně atraktivnější se stává její produkce právě z plynu. To ovšem zvyšuje poptávku po plynu, a tedy jeho cenu. Takže nakonec zdražuje i plyn.

Poptávku po všech zmíněných druzích energií udržuje na vysoké úrovni globální hlad po nich, který je dán celosvětovou ekonomickou expanzí a intenzivní ekonomickou aktivitou. Ta samá celosvětová ekonomická expanze stojí třeba i za silnou poptávkou po českém exportu, a tedy za stále poměrně solidní kondicí tuzemské ekonomiky. Tu doprovází růst mezd v tuzemsku.

PSALI JSME:
Situace na trhu práce povede k dalšímu růstu mezd

Mzdy jsou vyšší, než produktivita

Podle prognózy Evropské komise v příštím roce porostou jednotkové mzdové náklady v Česku nejrychleji v celé Evropské unii. Jednotkové mzdové náklady přitom berou v potaz jak růst mezd, tak růst produktivity. Jinými slovy, říkají, že růst mezd u nás vysoce předčí růst produktivity. Čili to, že si na něj nejsme s to vydělat.

Neudržitelnému nárůstu personálních nákladů čelí pochopitelně i těžební společnosti, provozovatelé elektráren, tepláren či vodáren. Musí navyšovat mzdy svým zaměstnancům, aby neodešli jinam. I růst mezd pak samozřejmě promítají do konečné ceny elektřiny, plynu, tepla či vody.

Ekonomika si zkrátka část mzdového nárůstu, který Čechům dopřává, zase vezme zpět.

Autor je hlavní ekonom společnosti Czech Fund
(Redakčně upraveno)

Sdílet:
  1. Takže zvyšování platů znamená všechno zdražit, vše navíc dostane nakonec stát a Bureš se bude plácat po ramenou. ANO, jemu bude líp.

  2. A to chcete aby jsme zahodili lopaty a topily plynem a elektrikou. Proto se tyto komodity neustále zdražuji. Asi jsete padli na hlavičku.

  3. Tak jestli si lide podle te EU nejsou svou produktivitou videlat na svuj plat 13300 hrubeho tak at jdou k sipku kde potom jejich zamestnavatele berou na ten luxus co maji to asi vyrabi a makaji sami ne?

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

Další z rubriky Ekonomika

Trhy prosí před zasedáním Fedu o milost

Hodnota indexu S&P 500 se dostala na nejnižší úroveň od října minulého roku. Bude to Fed ochoten vzít na svém zítřejším zasedání v úvahu? Nebo je Jerome Powell opravdu posedlý dosažením neutrálních sazeb?

Nejčtenější

Nechcete už pracovat? Začněte počítat…

Už se vám nechce pracovat, protože jste se podle vašeho mínění už napracovali dost? Pak je ta správná chvíle spočítat si, zda máte nárok na starobní důchod, případně předdůchod či předčasný důchod. Pokud ještě ne, …

Část domácností se řítí do finanční propasti

Hospodaření některých českých domácností je dlouhodobě jen těžko udržitelné. Ačkoli se majetková a finanční situace za poslední dvě dekády celkově zvedla, je tu i jeden hodně rizikový faktor: v porovnání s výší mezd …

Měli by mít Češi na trhu práce přednost? V Česku už pracuje přes půl milionu cizinců

Analýza
Nadprůměrně pozitivní ekonomický vývoj Česka a vysoká životní úroveň, která je na obdobné té v západoevropských zemích. To jsou lákadla pro kvalifikované pracovní síly ze zemí severní, západní a jižní Evropy. Od našeho vstupu do EU v roce 2004 v Česku značně přibylo zaměstnaných cizinců z ekonomicky vyspělejších evropských zemí – za prací k nám přišlo 25 tisíc nových pracovníků.

Partneři Portálu

NOOL
Rolovat nahoru