Daň z neočekávaných zisků se týká i bank

Daň z neočekávaných zisků, která byla schválena ve výši šedesát procent, se týká subjektů z oblastí, v nichž se díky současné situaci tvoří vysoké zisky. Jde o energetická odvětví, např. těžbu uhlí, ropy, zemního plynu, nebo výrobu elektřiny. Týká se ale také bankovního sektoru. Hranice, od které se bude v jednotlivých odvětvích daň platit, je však rozdílná.
Daň z neočekávaných zisků se týká i bank, platí pro ně limit šest miliard korun čistých výnosů z úroků. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Pro banky platí limit šest miliard korun čistých výnosů z úroků. Firem z energetické oblasti se bude tato daň týkat již od hranice dvou miliard korun rozhodných příjmů za první ukončené účetní období od 1. ledna 2021.

Základem pro výpočet této daně bude rozdíl mezi základem daně a průměrem základů daně za poslední čtyři roky (2018-2021) navýšený o dvacet procent. Daň by se měla platit v letech 2023 až 2025. Firmy, jichž se tato daň bude týkat, však budou v roce 2023 platit zálohy, a to podle tzv. fiktivní daně za rok 2022.

Původně vláda odhadovala, že z příjmů z daně z mimořádných zisků vybere zhruba 85 miliard korun a dalších 15 miliard na odvodech z prodeje elektřiny u jejích výrobců.

Svůj odhad však vláda snížila. V souvislosti se zavedením odvodu z výroby elektřiny odhaduje výnos z této daně kolem 45 miliard korun.

Už od prosince letošního roku dopadne na výrobce elektřiny povinnost platit odvody z nadměrných příjmů za její prodej. Peníze vybrané na těchto odvodech, které budou trvat až do konce roku 2023, mají sloužit ke kompenzacím za vysoké ceny energií.

Odvody budou 90 procent z rozdílu mezi prodejní cenou a zákonem stanovenou cenou za megawatthodinu. Maximální ceny u výrobců elektřiny se budou lišit podle zdroje a měly by zaručit i přiměřený zisk. Stát doufá, že na odvodech se vybere zhruba 80 miliard korun ročně.

Autor je partner společnosti V4 Group
(Redakčně upraveno)

Zavřít reklamu
Sdílet článek
Diskuse 0
Sdílet článek
Diskuse k tomuto článku je již uzavřena