V roce 2020 by měla nabýt účinnosti novela zákona č. 90/2012 Sb. o obchodních společnostech a družstvech známá jako ZOK. Dlouho očekávaná novela si klade za cíl zejména zpřesnit nejasnosti, zjednodušit správu společností a potlačit některou zbytečnou administrativu.
Jednou z nejvýznamnějších změn je nový způsob rozdělení zisku a jiných vlastních zdrojů. Samozřejmostí zůstává, že takové nakládání s prostředky není neomezené a je nutno správně spočítat, kolik prostředků lze vyplatit, aby firma neskončila v insolvenci.
„Nová úpravu na rozdíl od předešlé umožňuje rozdělit zisk či jiné vlastní zdroje společnosti kdykoliv v průběhu účetního roku a to i opakovaně. K takovému rozdělení však musí dojít do konce účetního období následujícího po období, za který byla vypracována a projednána účetní závěrka, na základě které se zisk a/nebo jiné vlastní zdroje rozdělují,“ vysvětluje advokát PwC Legal Petr Glogar.
Vedení společnosti bude mít nové pravomoci
Novela ZOK rozšiřuje také právo valné hromady ovlivňovat vedení společnosti. „Společníci tak prostřednictvím valné hromady budou moci udělovat jednateli strategické a koncepční pokyny k obchodnímu vedení, což dosud nebylo zákonem připuštěno, nicméně v praxi se často uplatňovalo. Nyní tato pravomoc bude vyplývat přímo ze zákona,“ vysvětluje advokát PwC Legal Petr Glogar.
Významnou novinkou je také úprava tzv. podílu s vysílacím právem a možnost tzv. kooptace jednatele. Podíl s vysílacím právem je podíl společníka, s nímž je spojeno právo jmenovat a odvolat jednatele společnosti. Kooptace jednatele je možnost jednatelů, kteří jsou kolektivním orgánem, aby si za určitých podmínek sami zvolili náhradu za odvolaného nebo odstoupivší jednatele.
Pro akciové společnosti bude podstatně upraven tzv. monistický systém řízení, tj. řízení se správní radou, ředitelem a valnou hromadou. „Měl by být zrušen orgán statutárního ředitele a ponechány pouze dva zbývající uvedené orgány. Správní radě by pak příslušela jak funkce statutárního orgánu, tak i kontrolního orgánu,“ vysvětluje změnu Glogar.
Splacení základního kapitálu bude jednodušší
Se změnou ZOK by se měla také zjednodušit pravidla při splacení peněžitého vkladu do základního kapitálu. Stará úprava vyžadující bez omezení finančního stropu splatit kapitál na zvláštní účet u banky nebo spořitelního či úvěrového družstva bude eliminována.
„Vklady do 20 tisíc korun tak mohou být splaceny i jiným způsobem, například notářskou úschovou. Pro korporace s nízkým základním kapitálem tak odpadne nutnost zřizovat tyto účty pro složení finančních prostředků,“ dodává Glogar.
