Výši daní a pojistného výrazně ovlivní i to, že se k 1. lednu 2020 zvyšuje minimální mzda na částku 14 600 korun měsíčně. Z minimální mzdy se totiž mimo jiné odvozuje i maximální výše slevy za umístění dítěte v předškolním zařízení, tedy tzv. školkovné. „Sleva je rovna výši minimální mzdy. Znamená to tedy jednoduše, že zatímco loni mohl rodič, který má dítě ve školce, uplatnit slevu maximálně 13 350 korun, letos to bude 14 600 korun,“ říká Petra Bobková z PwC.
Výše minimální mzdy ovlivňuje i požadovanou výši dosažených příjmů pro vznik nároku na daňový bonus na dítě. Ten se vyplácí, pokud by daňová povinnost rodiče byla v důsledku uplatnění slevy na dítě záporná. „V praxi to znamená, že rodič musí mít příjmy ze zaměstnání nebo z podnikání alespoň ve výši 87 600 korun za rok, zatímco minulý rok mu pro uplatnění bonusu stačily roční příjmy ve výši 80 100 korun,“ uvádí Petra Bobková z PwC Česká republika.
Minimální mzda mění i částku osvobození u pravidelně vyplácených důchodů, které jsou bez daně do výše 36násobku minimální mzdy ročně. Ovlivňuje i výši úhrady zdravotního pojištění u samoplátců. A konečně: Mění se i odvod zdravotního pojištění pro zaměstnance s kratším úvazkem, kteří doplácejí zdravotní pojištění do minimální mzdy.
