„Z celkového počtu 2,04 milionu daňových přiznání jich bylo vybráno 1,76 milionu od fyzických a 274 tisíc od právnických osob. V poslední den podávání, tedy 1. dubna, přijala Finanční správa 160 tisíc přiznání,“ komentoval stav k prvnímu dubnu mluvčí Generálního finančního ředitelství Petr Habáň.
Ti poplatníci, kteří využívají služeb daňového poradce, mají čas na podání daňového přiznání až do 1. července. V takovém případě však bylo nutné doručit správci daně plnou moc nejpozději právě do 1. dubna. Finanční správa přitom očekává, že do tohoto termínu obdrží dalších téměř 600 tisíc daňových přiznání.
Podávat daňové přiznání mohli lidé fyzicky na příslušných finančních úřadech, pracovníkům Finanční správy vyjíždějícím do obcí, poštou nebo elektronicky. Počet těch, kteří elektronickou formu využívají, se přitom v posledních letech zvyšuje. V roce 2019 ji v řádném termínu využilo 16 procent fyzických osob a téměř 89 procent právnických osob.
Daňový řád toleruje zpoždění
I v případě, že poplatníci nestihli daňové přiznání odevzdat v řádném termínu, nemuseli si hned zoufat. „Daňový řád toleruje zpoždění s podáním přiznání do pěti pracovních dnů po stanovené lhůtě, tedy do 8. dubna 2019,“ uvedla generální ředitelka Finanční správy Tatjana Richterová. Od 9. dubna však již vzniká povinnost uhradit pokutu z prodlení.
Její výši finanční úřad vyměří v poměru ke stanovené dani, a to 0,05 procenta za každý den prodlení. U těch poplatníků, kteří měli daňovou ztrátu, dělá pokuta 0,01 procenta daňové ztráty. A pokud měli příjmy ze zaměstnání, kde zaměstnavatel sráží zálohy na daň, a tento základ daně dosahuje alespoň poloviny celkového základu daně, klesne pokuta na desetinu.
Úroky z prodlení naskakují
S termínem odevzdání daňového přiznání se pojí i platba doplatku daně z příjmů. I v tomto případě byl letošním termínem 1. duben. Pokud někdo doplatek nezaplatil, měl šanci tak učinit ještě další čtyři pracovní dny po tomto termínu. Od toho pátého, tedy pondělí 8. dubna, již musí počítat s úrokem z prodlení. Jeho výše odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou plus 14 procent, tedy 15,75 procenta.
S penále je třeba počítat i tehdy, kdy si poplatník v daňovém přiznání vypočítal nižší doplatek na dani z příjmu, než jaký měl skutečně doplatit. Pokud finanční úřad takovou chybu zjistí, daň mu takzvaně doměří. K tomu je třeba počítat s penále ve výši 20 procent rozdílu mezi přiznanou a skutečnou daní a také úrokem z prodlení za každý den opoždění.
