Vzhledem k výraznému růstu cen lze očekávat, že v nominálním vyjádření se i tato položka oproti předchozím letům ustálí na o něco vyšších úrovních, v poměru k nominálnímu hrubému domácímu produktu (HDP) však její nárůst nečekáme.
Ve schodku běžného účtu se nadále odráží také obchod se zbožím. Ten již od druhé poloviny roku 2021 nedosahuje přebytků, které v minulosti více než kompenzovaly záporné saldo primárních důchodů. Za schodkem zahraničního obchodu stojí jednak problémy v dodavatelských řetězcích oslabující vývoz, a také dovoz drahých energií.
Zatímco druhý jmenovaný faktor schodku zahraničního obchodu podle statistiky ČSÚ působil znatelně i v listopadu, problémy s nedostatkem komponent do výroby se zmírňovaly, což bylo patrné v meziročním zlepšení bilance obchodu s motorovými vozidly.
Z teritoriálního hlediska je deficit běžného účtu platební bilance výrazně tažen dovozy energií, především z Ruska. Naopak bilance se státy EU se pohybuje stále v přebytku, byť ten byl ve třetím čtvrtletí výrazně utlumen odlivem dividend v rámci záporného salda prvotních důchodů.
Výrazné fundamentální riziko pro oslabení koruny tak schodek běžného účtu platební bilance pro pár koruna-euro podle nás nepředstavuje. Tlaky na oslabení tuzemské měny vůči euru však nemusely hlavně v souvislosti s nástupem recese v domácí ekonomice a poklesem úrokového diferenciálu říct poslední slovo.
Obzvlášť ve srovnání s eurozónou, která recesi zatím odolává, stejně jako podle dnes zveřejněných údajů sousední Německo. Česká národní banka má ale na druhou stranu stále dostatek devizových rezerv na pokračování současné intervenční politiky. V letošním roce tak lze ve výsledku očekávat pouze mírné oslabení koruny k euru.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
