Mediálně tolik sledovaný údaj o schodku státního rozpočtu ostatně ani není údajem, jejž jako oficiální uznává Eurostat, který čísla zaslaná z Česka v rámci takzvané notifikace prověřuje. Například letos za minimálního zájmu médií a veřejnosti Eurostat neuznal jako příjem českých veřejných rozpočtů část dividendy ČEZ.
Loni totiž energetický podnik vyplatil státu historicky rekordní dividendu zhruba 54 miliard korun. Eurostat ale v rámci zmíněné notifikace a souvisejícího prověření nakázal zhoršit výsledek hospodaření české vlády o takřka 29 miliard korun. Z dividendy tedy státu jako příjem uznal jen přibližně 25 miliard korun, tedy ani ne polovinu původně vykázané částky.
Jenže se tak stalo až letos v dubnu. Tedy více než tři měsíce poté, co ministerstvo financí vítězoslavně deklarovalo, že povolený schodek státního rozpočtu dodrželo. Připomeňme, že loni mohl stát hospodařit maximálně se schodkem 295 miliard korun. Nakonec podle rozpočtového plnění ze začátku letošního ledna hospodařil státní rozpočet loni dokonce „jen“ se schodkem necelých 289 mld.
Tedy splněno. Jenže… Jak je tedy možné, že Eurostatem, potažmo Bruselem uznaný údaj, visící nyní na stránkách ČSÚ, hovoří o loňském deficitu ústřední české vlády ve výši mnohem vyšší než 289 miliard, totiž takřka 334 mld. Kč (viz níže a zde; druhý řádek tabulky, pozn. aut.)? Vždyť to je o zhruba 45 miliard vyšší schodek, než jaký vláda uvádí coby „svůj“, tedy coby schodek státního rozpočtu.
Ukazatel výsledku hospodaření ústřední české vlády totiž zahrnuje kromě jiného i výsledek hospodaření mimorozpočtových fondů, tedy fondů hospodařících mimo státní rozpočet. Do nich vláda může „schovávat“ fakticky svůj další dluh, aniž by byl započítán v mediálně ostražitě sledovaném ukazateli výsledku hospodaření českého státního rozpočtu.
Tento „schovaný“ dluh se pak objevuje právě až v oficiální statistice, i té posílané k prověření a schválení do Bruselu. Ta už ale prakticky nikoho nezajímá, a hlavně ne média. Takovéto „schovávání“ ostatně kritizuje i Národní rozpočtová rada. Označuje jej za „přenášení nerovnováh do mimorozpočtových fondů“.
To je podle ní „nebezpečné kvůli snižování transparentnosti hospodaření české vlády“. Což je eufemismus pro vyvádění části státního deficitu mimo státní rozpočet. V loňském roce se takové vyvádění týkalo přibližně 20 miliard korun dluhu Státního fondu dopravní infrastruktury.
Nyní už je tedy jasnější, proč loňský schodek vlády nebyl „mediálních“ 289 miliard korun, ale oficiálních, ač mediálně mnohem méně skloňovaných, 334 miliard korun. Takový schodek se nominálně moc neliší od těch oficiálních z doby pandemie covidu. Roku 2020 činil oficiální schodek ústřední české vlády necelých 345 miliard a roku 2021 pak zhruba 359 miliard.
Navíc, vláda zřejmě s praxí „schovávání“ nekončí. V návrhu státního rozpočtu na příští rok chybí opět zhruba 20, možná až 25 miliard korun výdajů, které má stát poslat zejména provozovatelům solárních elektráren.
Je možné, že je přenese na státní akciovou společnost OTE, která dané podpory fakticky vyplácí. OTE by je tedy vyplatila na svůj dluh. Takže by se tedy nepočítaly do „mediálního“ schodku státního rozpočtu, pro příští rok 230 miliard korun, ale až do oficiálního schodku ústředních vládních institucí, schvalovaném v Bruselu.
Pokud by vláda tyto peníze nevyvedla, bude muset navrhnout schodek pro rok 2025 na úrovni zhruba 250 miliard, možná dokonce až 255 miliard, takže by navrhovaný schodek byl dokonce až o tři miliardy vyšší (!) než ten schválený pro letošek, 252 miliard.
To by nepochybně vyvolalo mediální poprask. Vláda by byla viněna z tohoto, že stav veřejných financí nezlepšuje, ba zhoršuje, a právě proto zřejmě bude praxe „schovávání“ pokračovat. I za cenu dalšího snížení transparentnosti svého hospodaření, za něž vládu kárá Národní rozpočtová rada.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)
