Deficit zahraničního obchodu prohlubují auta a komodity

Názor
Zářijová obchodní bilance skončila s deficitem 13,3 miliardy korun, tedy jen lehce pod naším odhadem. Na jejím vývoji se opět projevil meziroční pokles přebytku ochodu s motorovými vozidly, tentokrát o 20,6 mld. Kč.
To, co zahraniční obchod ve srovnání s loňským rokem za prvních devět měsíců ztratil, už ve zbývajících měsících nedožene. Ilustrační foto: Depositphotos.com

To vzhledem k tomu, že výroba automobilů v září propadla o masivních 53,1 procenta, není překvapivé. Růst cen na světových komoditních trzích pak vedl k prohloubení deficitu obchodu s ropou a zemním plynem (o 13,4 mld. Kč). Hlubší byl i v kategorii základních kovů (o 5,8 mld. Kč). V meziměsíčním srovnání poklesl vývoz i dovoz shodně o zhruba dvě procenta.

To, co zahraniční obchod ve srovnání s loňským rokem za prvních devět měsíců ztratil, už ve zbývajících měsících nedožene. Zatímco v roce 2020 jeho přebytek dosáhl 180 miliard, v letošním roce čekáme výsledek zhruba poloviční, tedy 63 mld. Kč. Nedostatek výrobních komponent společně s vývojem cen komodit bude vytvářet tlak na jeho prohlubování i nadále.

Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Zahraniční obchod v hlubokém deficitu

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Ekonomika

Po skeptickém únoru mírně optimistický březen

Pesimismus v podnikatelském sektoru, který ukázal únorový konjunkturální průzkum statistického úřadu, v březnu částečně opadl. S výjimkou stavebnictví se totiž zlepšila nálada ve všech sledovaných odvětvích české …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.