Použití počítače a chytrého telefonu patří dnes mezi základní kompetence, bez níž se neobejde prakticky nikdo. Alespoň základní znalost je často podmínkou, zda je vůbec možné se o práci ucházet, neboť velká část komunikace se zaměstnavateli probíhá výhradně elektronicky.
Kurzy digitálního vzdělávání pomáhají jejich účastníkům získávat důležité kompetence, které dále využívají ve svém zaměstnání a zároveň jejich absolvování znamená vyšší šanci na získání odpovídajícího pracovního místa s lepšími finančními podmínkami. Kompetence je proto podle odborníků vhodné doplňovat průběžně, nikoli až v momentě ztráty zaměstnání.
Z nového průzkumu Úřadu práce ČR (ÚP) a Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) vyplývá, že dovednosti, které absolvováním kurzů digitálního vzdělávání účastníci získali, používá ve svém zaměstnání několikrát týdně téměř třetina lidí, každý den potom necelých 22 procent.
Velká většina respondentů (85 %), kteří uvažují o změně zaměstnání, předpokládá, že jim kurzy usnadní hledání nové pozice. Tato očekávání potvrzuje i praxe – přibližně tři čtvrtiny absolventů kurzu potvrdily, že získané digitální dovednosti už měly konkrétní dopady při usilování o novou práci.
„Úspěšně dokončeno bylo už 72 tisíc digitálních kurzů či rekvalifikací, další klienti jimi procházejí, nebo jejich žádosti schvalujeme. Data z průzkumu ukazují, že naše pomoc má smysl, lidem se rozšiřují kompetence, které otevírají další možnosti na trhu práce a zároveň jim pomáhají hledat nové a lepší zaměstnání,“ uvedl generální ředitel Úřadu práce ČR Daniel Krištof.
Právě zvýšení kvalifikace je primárním důvodem, proč se lidé pro kurzy rozhodují. Odpovědělo tak 78 procent všech dotazovaných. Motivací pro přihlášení na kurz byla také plánovaná změna oboru u 25 procent nebo reálná změna práce u dvaceti procent respondentů. Nejčastějšími hledisky pro výběr kurzu jsou jeho tematické zaměření a přesné specifikace.
Mnohem méně zájemce ovlivňuje termín a cena kurzu, ačkoli si účastníci část ceny vždy hradí. Kurzy mají rozdílnou obtížnost, začínající na základní obsluze moderních technologií. Největší zájem je o umělou inteligenci, zejména její praktické využití v rámci různých oblastí – například kancelářských pracích, realitách, personalistice či učitelství.
Co se týče skladby účastníků, v šedesáti procentech se na kurzy hlásí zaměstnanci, v 21 procentech osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ). Registrovaných nezaměstnaných je 13 procent. Kurzů se účastní častěji ženy, věkově dominují zájemci ve věku od 30 do 49 let.
Kurzy nejvíce zajímají vysokoškoláky – 61 procent účastníků má vysokoškolské vzdělání nebo absolvovalo vyšší odbornou školu, více než třetina připadá na středoškoláky s maturitou, zbytek má výuční list, střední školu bez maturity nebo základní vzdělání.
Úřad práce se do budoucna plánuje ještě více zaměřit na motivaci osob s nižším vzděláním, které patří mezi rizikovou skupinu ohroženou nezaměstnaností.
Digitální kurzy jsou důležitou součástí Aktivní politiky zaměstnanosti, stejně jako rekvalifikační kurzy, které jsou dlouhodobě jednou z priorit Úřadu práce. Jejich úspěch je podmíněn zlepšováním nabídky tak, aby odpovídala dynamicky se měnícím potřebám trhu práce.
„Rekvalifikace jsou klíčové pro zvýšení produktivity práce a pro rozvoj firem směrem k vysoké přidané hodnotě produkce,“ říká Vít Jásek, výkonný ředitel Unie zaměstnavatelských svazů ČR. Z dat vyplývá, že k 30. dubnu se rekvalifikací zúčastnilo celkem 7 255 osob, což je meziročně o 60 procent více.
