Dluh dělá divy: Češi jsou teď historicky nejspokojenější se svojí ekonomickou situací

Analýza
K nevíře. Domácnosti v ČR jsou historicky nejspokojenější s vlastní finanční situací zrovna teď, v době, kdy česká ekonomika prochází či se čerstvě zotavuje ze svého historicky nejhoršího propadu. Vládní záchrana ekonomiky se povedla nad očekávání. Ovšem nebyla zadarmo, účet za ni teprve přijde. 
Češi se podle šetření agentury CVVM paradoxně cítí ekonomicky nejzajištěněji za posledních skoro dvacet let v objektivně nejméně příznivé době. Ilustrační foto: Pixabay.com

Českou ekonomika měla minulý v pátek velký den. Statistický úřad zveřejnil její růst za letošní druhé čtvrtletí, který je v meziroční perspektivě historicky rekordní – 7,8 procenta. Čekalo se ovšem o něco více. Neoptimističtější prognózy počítaly až takřka s desetiprocentním růstem.

Například největší americká banka, JP Morgan, prognózovala expanzi 9,6 procenta. Prakticky všechny prognózující instituce – zpravidla domácí či zahraniční banky – předpokládaly růst převyšující úroveň osmi procent. V historii ČR dosud ekonomika rostla nejvýrazněji o 7,5 procenta, a to ve druhém čtvrtletí roku 2006.

Slabší než předpokládaný růst odráží pomalejší náběh ekonomiky, například v segmentu služeb, v době jejího jarního otevření. Zrcadlí ale především potíže, jimž čelí průmysl. Jde zejména o světovou přepravní krizi, postpandemické narušení mezinárodních dodavatelsko-odběratelských řetězců a s tím související dramatický růst cen přepravních nákladů a vstupních materiálů, včetně například materiálů stavebních. Výpadky v dodávkách, včetně „čipového hladomoru“, letos omezují výrobu například v největších tuzemských automobilkách.

PSALI JSME:
Průmysl: Problémy v dodávkách potřebných surovin a komponent pokračují

V pátek zveřejnily čísla ke svému ekonomickému výkonu ve druhém čtvrtletí největší ekonomiky EU. Zklamal výsledek Německa. Zato příznivá čísla vykázala italská, španělská nebo francouzská ekonomika.

Německo doplatilo na to samé jako Česko, neboť je zrovna tak silně závislé na průmyslové výrobě a na mezinárodním obchodě. Zato země jako Itálie nebo Španělsko, jejichž ekonomika se více opírá o služby a turistický ruch, těžily ze svého postpandemického otevření. A z návratu turistů.

Rekordní růst českého hospodářství je i tak „vodou na mlýn“ vládním stranám. Ty si páteční čísla velmi pravděpodobně zařadí do arzenálu předvolebních PR argumentů. Vězme ovšem, že rekordní růst je z velké části výsledkem loňského propadu.

Loni ve druhém čtvrtletí, kdy vrcholil dopad pandemické situace na tuzemskou ekonomiku, se české hospodářství propadlo meziročně, tedy v porovnání se druhým čtvrtletím 2019, o takřka jedenáct procent. Na úroveň roku 2019 se tak česká ekonomika vrátí až v příštím roce. Za celý letošní rok ekonomika vykáže nejspíše růst 3,5 procenta.

PSALI JSME:
Ekonomika eurozóny se ve druhém čtvrtletí vymanila z recese

Předvolební PR mašinérie vládních stran ovšem verdikt statistiků o historicky rekordním růstu ekonomiky jistě ráda využije. To, že jde do značné míry o výsledek ponížené srovnávací základny loňského roku, je z hlediska PR totiž vlastně druhořadé.

Zatímco tedy rekordní růst české ekonomiky je do značné míry jen výsledkem použité statistické metodiky, kladoucí důraz na meziroční srovnání, o dalším zásadním zjištění z konce minulého týdne něco takového tvrdit příliš nelze. Tím zjištěním je rekordní spokojenost českých domácností s vlastní ekonomickou situací.

Z šetření agentury CVVM, která na přelomu letošního května a června oslovila takřka tisícovku respondentů, vskutku plyne, že tuzemské domácnosti vychází se svými příjmy nejlépe v historii sledování, tedy od začátku tohoto milénia.

A také to, že v posledních dvanácti měsících čelil velmi obtížné finanční situaci historicky nejnižší podíl tuzemských domácností. V neposlední řadě pak z šetření plyne i to, že historicky nejnižší podíl českých domácností sdílí subjektivní pocit chudoby.

PSALI JSME:
Ekonomika ve druhém čtvrtletí ožila, avšak méně než se čekalo

Je takřka k nevíře, že domácnosti v ČR jsou tak historicky nejspokojenější s vlastní finanční situací zrovna v době, kdy česká ekonomika prochází či se čerstvě zotavuje ze svého historicky rekordního propadu.

Zásadní podíl na takovém výsledku má ochota naší i zahraničních vlád zachraňovat hospodářství, jeho zaměstnanost a poptávku, a to ovšem za cenu enormního nárůst zadlužení. Nárůst dluhu zkrátka umožnil vyhladit propad ekonomky, resp. ztlumil nepříznivý dopad tohoto propadu na trh práce, zaměstnanost a celkovou poptávku.

České ekonomice zkrátka v čase pandemie pomohly programy jako Antivirus, kompenzační bonusy, odklady splátek dluhu či výhodné půjčky. A hlavně dluh, který to vše financoval a financuje. Dluh však představuje jen budoucí daně. Nikdo jiný než daňový poplatník jej splácet nebude, politici sami žádné peníze nevydělávají – i je platí daňový poplatník.

PSALI JSME:
Krize skončila. Česká ekonomika roste nejrychleji v historii

Vládní politici nepochybně dosáhli svého. Dosáhlo svého, neboť sdílí krátký horizont výhledu. Zajímá je vlastně jen čas do voleb. A v tomto čase už k žádnému ekonomickému otřesu s největší pravděpodobností nedojde. Zda bude mít enormní nárůst zadlužení své dlouhodobé neúnosné náklady, se teprve uvidí. Nynější politiky to ale až tak moc zajímat nemusí.

Rekordní spokojenost obyvatel ČR s vlastní finanční situací, kterou navíc ještě vykazují v době rekordního propadu celé ekonomiky, je opravdu silným PR argumentem vládních stran. Z krátko- a střednědobého úhlu pohledu lze napadnout jen stěží.

Vláda mohla z této perspektivy jen těžko zvolit účinnější postup. Paradoxně se tak Češi cítí za posledních skoro dvacet let ekonomicky nejzajištěněji v objektivně nejméně příznivé době. Dluh zkrátka dělá divy a lze si jen přát, aby se nedivily také budoucí generace, až jej budou splácet.

Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Dva dny placeného volna za očkování? Babišova „odměna“ může českou ekonomiku připravit až o 21 miliard

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Ekonomika

Slabý začátek roku v průmyslu

Podle dat statistického úřadu zveřejněných v závěru minulého týdne se českému průmysl start do nového roku příliš nevyvedl. Za meziměsíčním poklesem o 2,3 procenta totiž stojí především zpracovatelský průmysl a ani …

Smíšené výsledky stavebnictví

Statistické výsledky prvního měsíce ve stavebnictví vypadají jako smíšené. Na jedné straně je zde vidět mírný růst oproti prosinci, za kterým stojí inženýrské stavitelství, na straně druhé pokračuje další útlum …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

České jaderné elektrárny se zbavují závislosti na Rusku

Analýza
Do jaderné elektrárny Dukovany dodávala palivo bezmála 40 let ruská společnost TVEL. Letos ji nahradí americká společnost Westinghouse. Rusové končí také s dodávkami pro Temelín. Dalším krokem, kterým se elektrárenská společnost ČEZ odstřihává od spolupráce s Ruskem, je smlouva o obohacování uranu s francouzskou firmou Orano.