Ilustrační fotozdroj: FAEI.CZ

Dlužníci a věřitelé už banky nepotřebují

Aukce lidí, kteří sami od sebe nabízejí peníze, úroky, za to, že jim někdo půjčí, a druhé straně menší investoři, jimž peníze přebývají a rádi se ziskem někoho založí. To jsou platformy pro půjčování mezi lidmi (peer-to-peer). Využívají systémy provazující informace o lidech i firmách a rejstříky neplatičů (CRIF, Solus). Jsou ale otevřenější. Věřitelé a dlužníci už nepotřebují banky.

Lze propojit i více věřitelů, potřebuje-li člověk více peněz. Rozloží se tak rizika, z pohledu věřitele sice větší, než je ochotna podstoupit banka, jenže v menších částkách. Takže se to dá unést, a při větším počtu menších případů věřitele nezruinuje ani nějaké to dlužníkovo selhání.

Láká se příběhem

Na jednu stotisícovou půjčku se skládá třeba i několik desítek věřitelů. Roli může hrát i osobní příběh vyprávěný prostřednictvím platformy potencionálním věřitelům. Nejvíce na portálech pro půjčky mezi lidmi hledají dlužníci investory, aby mohli vrátit bankovní úvěry, dorovnat kreditky a kontokorenty. Najdou se i tací, co hledají třeba dvacet tisíc na dovolenou.

„Zajímá to lidi, kteří v bance neuspěli nebo vědí, že by úvěr nedostali. I na platformách peer-to-peer se ovšem prověřuje bonita, čili schopnost splácet,“ dodal Daniel Pikal z PwC Legal.

Platformy si za realizované půjčky berou provize v řádech procent z částky.

Kellner zkouší rejdit ve sdílené ekonomice

„Banky v průměru půjčují za čtrnáct procent. U půjček mezi lidmi je to devět procent. Všechno, co se o zájemci o půjčku dozvíme, promítneme do ratingu. Ten určuje úrok. Jeden věřitel v průměru investuje přes tisíc korun,“ popisuje Lucie Tvarůžková z platformy Zonky.cz. Objevují se zde tváře dříve známé například kolem vydavatelství Economia, kapitálově za projektem má stát miliardář Kellner.

Tvarůžková ze Zonky.cz zítra v Praze vystoupí na panelové diskuzi na téma „Sdílená ekonomika.“ To může být zajímavé vzhledem k tomu, že banky už začínají technologické společnosti rejdící ve finančních sférách brát přece jenom vážně.

Fintech uberou bankám zisky

Nedávno k tomu Česká bankovní asociace (ČBA) nechala mezi bankéři udělat průzkum názorů. Většina bankéřů se domnívá, že tradiční banky nástup finančních technologických společností (tzv. Fintech) přežijí, ale za cenu menší ziskovosti.

„Pro banky není jednoduché silné konkurenci čelit. Mají na rozdíl od Fintech široké portfolio, které je nákladné inovovat. Výsledky studie ovšem ukázaly, že úloha Fintech společností při finančním zprostředkování je i přes jejich dynamický nárůst ve srovnání s bankami stále minoritní,“ prohlásil na tiskové konferenci ČBA Petr Teplý z Fakulty financí a účetnictví VŠE. A co projekty jako Zonky.cz nebo Bankerat.cz?

„Na globální úrovni jsou chápany jako vysoká hrozba pro banky, ale v tomto výzkumu jako až tak významný konkurent do budoucna nevyšly,“ interpretoval Teplý. V průzkumu mezi bankéři jsou platformy pro půjčky mezi lidmi až na sedmém místě z celkově deseti možností úvěrování. Za větší konkurenci označili bankéři kreditní a charge karty, splátkový prodej, leasing, debet na elektronické peněžence, mikropůjčky.

Za pět let přes půl miliardy

Například Bankerat.cz funguje již pět let. Úroky jsou zde od 35 do 55 procent. Od roku 2010 se přes tuto platformu prohnalo přes půl miliardy korun. Uvádí, že registrováno je přes 43 tisíc uživatelů. Poptávají se zde aktuálně půjčky za více než 12 milionů korun. Z globálního pohledu bankéřů sice žádné velká suma, ale to jsme pořád na začátku, navíc po malých půjčkách.

A jak se říká, „halířky, dělají talířky“. A poptávka není jen po hypotékách za dva milióny, ale právě i menších půjčkách, které lidem (a ekonomice) pomáhají udržet si spotřebu.

Jindřich Kolomazník

Share

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *