V červenci sice počet insolvenčních návrhů dosáhl rekordních 4214, což je 2,5krát více než ve stejném měsíci loni, od té doby jich ale ubývá. V srpnu se počet insolvenčních návrhů snížil na 3801, září pak přineslo úbytek o dalších deset procent. Z celkových 3410 návrhů jich okolo stovky připadlo na insolvenci firem, konkurzy podnikajících fyzických osob tvořily také jen velmi malou část celku. Drtivá většina všech insolvenčních návrhů je tak spojená právě s oddlužením fyzických osob – nepodnikatelů.
Podle odborníků je důvodem poklesu zájmu o oddlužení především to, že se už vyčerpala první vlna lidí, kteří podání insolvenčního návrhu před příchodem novely odkládali, aby se na ně vztahovala mírnější pravidla, i těch, kteří dříve na oddlužení vůbec dosáhnout nemohli. Mezi zbylými dlužníky je pak mnoho lidí, kteří raději zůstanou v exekuci, protože jim tak každý měsíc zbude více peněz.
Každá koruna dobrá
„Očekávaný nápor klientů se nepotvrdil. Důvodem je především pokles disponibilních příjmů insolvenčních dlužníků tehdy, jestliže se předtím nacházeli v režimu nepřednostních exekucí. V insolvenční proceduře se totiž nezabavitelná částka konstruuje jako v režimu přednostních exekucí, což může znamenat, že má dlužník k dispozici až o několik tisíc korun měsíčně méně,“ řekl ředitel poradny při finanční tísni David Šmejkal.
Podle Tomáše Valáška, výkonného ředitele společnosti Insolvence 2008, která vyvíjí a dodává software pro insolvenční správce a zabývá se i jejich odborným vzděláváním, jsou lidé v exekucích velmi citliví na propad příjmu, byť by to mělo být jen o tisíc korun měsíčně.
„Často chtějí zachovat alespoň to málo, co mají a oddlužení vnímají jako příliš riskantní vstup do neznáma. Řadu z nich také neláká myšlenka, že by teď měli chodit pět let do práce, snažit se a spolupracovat s insolvenčním správcem, který na ně bude vyvíjet tlak, aby si například hledali lépe placenou práci nebo přivýdělek. Vidina, že by se díky tomu za pět let mohli mít o poznání lépe, je pro ně zkrátka příliš vzdálená,“ tvrdí Valášek.
Dodal, že počet návrhů na oddlužení se může na konci roku ještě zvýšit, jak tomu bývá každoročně. Deseti tisíc insolvenčních návrhů měsíčně, jak někteří čekali, ale s největší pravděpodobností dosaženo nebude.
Dvojnásobek insolvenční práce
Novela insolvenčního zákona má kromě dlužníků dopad také na insolvenční správce. Přestože zájem o oddlužení nakonec nenaplnil očekávání, mnohým insolvenčním správcům narostl objem práce až na dvojnásobek. Velmi patrné je to například v Ústeckém nebo Moravskoslezském kraji, kde se lidé dlouhodobě potýkají s dluhy nejvíce.
Že insolvenční správci hledají cestu, jak nápor zvládnout, potvrzuje i Tomáš Valášek: „Zaregistrovali jsme skokové navýšení poptávky po softwaru a službách, jež insolvenčním správcům usnadňují a urychlují práci. Příkladem je například Virtuální asistentka, která zajišťuje podporu při zadávání dat do informačního systému. Vyšší zájem je také o provozovny, jež usnadňují kontakt s dlužníky a snižují jednotkové náklady spojené s nezbytnou administrativou.“
„Typický dlužník neví, komu všemu dluží. Proto bylo pro uchazeče o oddlužení mnohdy velmi složité soupis závazků sestavit. Zároveň ale bylo díky seznamu vždy jasně prokazatelné, že je dlužník v úpadku. Tím, že teď už přehled povinný není, nejsou často návrhy dostačující pro to, aby se jimi soud mohl zabývat,” vysvětlil Valášek. Dodal, že řešením jsou v tomto případě zejména vzdělávací semináře pro pracovníky dluhových poraden a jiné odborníky, kteří zájemcům o oddlužení se sepsáním návrhů pomáhají.
Nesplaceného dluhu ubylo
Dobrou zprávou je, že objem nespláceného dluhu obyvatel Česka ve druhém čtvrtletí klesl o 5,5 miliard na 31,4 miliard korun. Podle zprávy Bankovního a Nebankovního registru klientských informací počet lidí, kteří měli problém se splácením svých dluhů na spotřebu, se meziročně snížil o 61 tisíc na 215 tisíc. Celkový objem dluhu ke konci druhého čtvrtletí meziročně vzrostl o 148,7 miliardy na 2,38 bilionu korun.
Počet lidí, kteří nespláceli úvěry určené na bydlení, dosahoval 18 571. Meziročně se snížil o 4 tisíce. Celkově nesplácí dluhy na bydlení asi 1,7 procenta klientů, což je podle finančních expertů nebývale nízký údaj.
„Počet lidí, kteří nesplácejí své dluhy z hypoték a stavebního spoření, klesá na rozdíl od dluhů určených na spotřebu v posledních letech pravidelně, a to tempem 14 až 18 procent ročně,“ uvedla ředitelka Bankovního registru klientských informací Lenka Novotná.
