Na základě všeho, co se událo od okamžiku, kdy Rusko napadlo Ukrajinu, vzniká zejména v Evropě obrázek válečné ekonomiky, jejímž přirozeným důsledkem je fiskální expanze a nejspíš i setrvalá inflace.
• Válka na Ukrajině a rostoucí napětí mezi USA/Evropou a Čínou daly vzniknout novému ekonomickému prostředí s vysokou nejistotou a inflací.
• Investoři by měli zvážit, zda nediverzifikovat portfolia s využitím akcií z takových odvětví, jako jsou AI, obrana, kybernetická bezpečnost či obnovitelná energie, ale i pomocí zlata, komodit a dluhopisů chráněných proti inflaci.
• Tradiční rozložení portfolia mezi akcie a obligace v poměru 60:40 už nemusí být pro současné ekonomické klima zcela vhodné.
Součástí proměnlivého geopolitického prostředí je i obchodní politika a zdrojem nejistoty a inflace jsou i rostoucí třenice mezi Evropou a Spojenými státy na straně jedné a Čínou na druhé.
Výrazně proexportně orientovaná čínská ekonomika znamená, že tato země provádí politiku, která je v rozporu s národní bezpečností Evropy a Spojených států.
Postupem času tak předvídatelně poroste význam celní a průmyslové politiky.
Silná proexportní orientace Číny také znamená, že je tamní ekonomika citlivá na směnné kurzy s měnami konkurenčních zemí.
Zde je evidentně jedním z hlavních rizik japonského jenu, jak už vysvětlovala vedoucí našeho oddělení měnové strategie Charu Chananaová ve svém článku Dvě rány pro čínský jüan – silný dolar a slabý jen. Měnové trhy tak možná čeká velký reset. Například jihokorejští činitelé dali jasně najevo, že nebudou tolerovat nadměrné jednostranné devizové pohyby.
Co by měl investor zařadit do svého portfolia do budoucna?
V uplynulých 40 letech, kdy výnosy z dluhopisů padaly, geopolitické prostředí bylo poměrně stabilní, demografické ukazatele se vyvíjely příznivě, nedocházelo ke klimatickým katastrofám a inflace byla nízká, byla alokace aktiv snadná. Do budoucna však musí inteligentní investor zohlednit měnící se tvář světa.
Nemůže prostě investovat 100 procent do akcií a spoléhat na to, že se bude historie opakovat. Vzhledem k tomu, kolik se v naší globální ekonomice začíná objevovat strukturálních trhlin souvisejících s výše uvedenými faktory, by bylo příliš naivní držet se dál jen toho, co fungovalo od počátku 80. let.
Pokud chtějí investoři v éře válečné ekonomiky a výrazně negativních demografických trendů posílit odolnost svého portfolia vůči celé řadě faktorů, měli by zvážit zařazení položek z následujícího seznamu. Níže uvedené návrhy se samozřejmě odlišují od tradičního portfolia 60/40 (60 % akcií a 40 % dlouhodobých dluhopisů, pozn. aut.). U jednotlivých kategorií však neuvádíme žádné váhy, protože každý investor je jiný.
• Akciová témata:
Polovodiče a umělá inteligence (AI), protože tyto technologie budou do budoucna určujícími faktory,
obrana, protože Evropa má v oblasti vojenství značný deficit a budou třeba nové technologie, které se vypořádají s roji dronů (přečtěte si zprávy z akciových trhů na toto téma),
kybernetická bezpečnost, protože jde o nový klíčový systém pro všechny vlády i obchodní společnosti,
obnovitelná energie, protože z pohledu národní bezpečnosti představuje menší riziko – nepotřebuje palivo a energetické zdroje mohou být decentralizované, což samo o sobě snižuje rizikovost.
• Akcie podle sektorů: Ve svých čtvrtletních výhledech uvádíme čtyři sektory, které jsou právě teď ze strategického hlediska (pro účely dlouhodobého držení) nejatraktivnější: Zdravotnictví, technologie, finanční instituce a energie. Na základě aktuálně dostupných informací mají tyto sektory nejvyšší pravděpodobnost zajistit v dalších deseti letech vysokou reálnou návratnost.
• Zlato: Zlato bylo vždy užitečným nástrojem pro diverzifikaci rizika v dobách války a inflace a nedávné geopolitické období to jen potvrdilo.
• Komodity: Nejzávažnější inflační šoky v dějinách souvisely s rychle rostoucími cenami komodit, takže alokace finančních prostředků do komodit dává smysl nejen ve válečné ekonomice, ale i jako zajištění proti těmto šokům. Zelená transformace může navíc u klíčových komodit, včetně mědi, způsobit vznik trvalých trendů.
• Krátkodobé dluhopisy a dluhopisy chráněné proti inflaci: Inflace přetrvává déle, než se očekávalo, a tak stojí za zvážení dluhopisy chráněné proti inflaci, protože v jejich případě se hodnota jistiny zvyšuje spolu s oficiálním indexem spotřebitelských cen.
Krátkodobé dluhopisy zase nabízejí možnost volby a v zásadě se chovají jako hotovost, protože mají krátkou duraci, a jsou tak v prostředí s velkou inflační nejistotou méně rizikové.
Autor je hlavní akciový stratég Saxo Bank
(Redakčně upraveno)
