Boháči skupují rekordně drahé zlato

Legendární americký velkobankéř John Pierpont Morgan svého času pravil, že „zlato jsou peníze, všechno ostatní je úvěr“. Současnost jeho slova, zdá se, pečetí. Cena zlata totiž překonává historický rekord za rekordem.
Kdo šponuje cenu zlata? Vedle centrálních bank jsou to velmi majetní lidé a investiční profesionálové ze státních fondů a hedgeových fondů, kdo žene cenu kovu nahoru. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Zhruba jen před měsícem poprvé v historii uzavřela nad úrovní v přepočtu 50 tisíc korun za troyskou unci, nyní už unce vyjde na více než 55 tisíc korun. Rekordy láme i dolarová cena drahého kovu. Přitom drobní investoři, kteří do zlata investují skrze podílové fondy, se jej houfně zbavují. Objem zlata, který drží veřejně obchodované fondy, totiž klesá už od roku 2020. Nyní je nejníže od roku 2019.

Cena zlata tedy pokořuje jeden rekord za druhým, přestože řadoví, drobní investoři se drahého kovu již několik let spíše zbavují. Kdo tedy jeho cenu tolik šponuje?

Vedle centrálních bank jsou to velmi majetní lidé a investiční profesionálové ze státních fondů a hedgeových fondů, kdo žene cenu kovu nahoru. Jinými slovy, zatímco investorská drobotina se zlata zbavuje, velcí, institucionální investoři – investiční profesionálové – jej lačně skupují, ať už ve službách bohatých lidí nebo států či jejich centrálních bank.

Navíc to tito profesionálové zhusta činí „přes pult“, na méně transparentním, mimoburzovním trhu, označovaném jako OTC („over the counter“, tedy „přes pult“, pozn. aut.).

Centrální banky loni nakoupily 1 037 tun zlata, což je druhý největší objem jejich nákupů v historii. Více drahého kovu nakoupily už jen o rok dříve – v roce 2022 to bylo dokonce 1 082 tun. Nakupují zejména centrální banky zemí, které by se mohly dostat do křížku se Spojenými státy – ať jde o Čínu, Indii nebo Turecko. Centrální banky těchto zemí se snaží omezit svoji závislost na americkém dolaru.

Poté, co USA v roce 2022 doslova přes víkend zmrazily Rusku stovky miliard dolar jeho rezerv, totiž zkrátka v podstatné části světa sílí snaha o dedolarizaci nebo alespoň omezení držení dolaru a dalších západních aktiv na nutné minimum. Zlato v rámci této snahy přichází více než vhod; zlaté cihly ve vlastním sejfu nikdo zmrazit nemůže.

Loni však dramaticky, meziročně o 753 procent, narostly také nákupy zlata „přes pult“. Ty se uskutečňují nejčastěji v Londýně. Zlato tam však „přes pult“ nemůže kupovat jen tak někdo, rozhodně ne drobní investoři – ti mají své burzovně obchodované fondy, zlaté mince a slitky.

K londýnskému nakupování zlata „přes pult“ je třeba značný objem finančních prostředků, takže si jej mohou dovolit třeba státní fondy, hedgeové fondy nebo velmi bohatí jednotlivci. Výhodou takového nákupu je anonymita transakce a její flexibilita, pramenící ze samotného faktu, že nakupující se s prodávajícím může celkem volně a na míru dohodnout na podmínkách transakce.

Zlato „přes pult“ může prodávat několik vybraných mezinárodně působících bank, zejména amerických. Dominantní roli mezi těmito několika „bankami na zlato“, tedy „bullion banks“, hraje JP Morgan, založená roku 1871 v úvodu zmíněným Johnem Pierpontem Morganem.

Kromě snahy řady států a jejich centrálních bank o dedolarizaci tak poptávku po zlatě žene vzhůru právě poptávka investičních profesionálů a velkých investičních hráčů. Ti všichni z globálního trhu „luxují“ dostupné zlato tak mocně, že jeho cena roste k novým rekordům i přes to, že se jej již několik let zbavují povětšinou méně zkušení, drobní investoři.

Bohatí jednotlivci, hedgeové fondy – jež zase jen spravují investice jiných bohatých jednotlivců – a státní fondy ve zvýšené míře nakupují zlato proto, že se chtějí jistit proti trvaleji zvýšené inflaci, proti dopadům narůstajícího veřejného dluhu a s tím souvisejícího výrazného znehodnocování měn typu dolaru a příslušných aktiv.

Kvůli zvýšenému geopolitickému riziku a zmíněné snaze o dedolarizaci je v očích profesionálních investorů do zlata postavení dolaru ohroženo více než kdykoli v minulosti.

Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)

Zavřít reklamu
Sdílet článek
Diskuse 0
Sdílet článek

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB