Důvodů rostoucí sháňky po žlutém kovu bude prý více. Banka jmenuje stoupající riziko celosvětové ekonomické krize a také nemalou pravděpodobnost, že americká centrální banka sníží úrokové sazby až k nule. Dosud se zlato prodávalo za nejvyšší cenu v roce 2011. Tehdy jedna unce vyšla i na více než 1920 dolarů.
Atraktivita drahých kovů vzrůstá právě i kvůli politice světově významných centrálních bank. Ty teď buď snižují úrokové sazby, nebo takové snižování signalizují. To zvyšuje poptávku po drahých kovech, jejichž klíčovou nevýhodou je to, že žádný úrok nenesou. Jestliže ovšem přílišný úrok nenesou ani jiná aktiva, z důvodu politiky centrálních bank, klíčová nevýhoda drahých kovů mizí a zůstává jejich výhoda v podobě fyzické povahy – toho, že si na ně lze sáhnout – a toho, že svoji hodnotu si drží po tisíciletí, což z nich právě činí „pojistku pro zlé časy“.
V letošním roce si zlato – a drahé kovy obecně – nevede špatně. V českých korunách od Nového roku zhodnotilo o 21,7 procenta. Podobně jako stříbro, které za stejnou dobu podražilo o 21,1 procenta. Nejlépe je na tom z klíčových drahých kovů palladium, jež letos poskočilo o 28 procent. Platina pak v korunách zdražuje o 23 procent.
Drahé kovy v očích mnoha investorů představují pojistku pro časy nejistoty a možné ekonomické krize. Její pravděpodobnost narůstá z důvodu stupňující se obchodní války mezi USA a Čínou, ale také kvůli nejistotě spjaté například s děním kolem brexitu. Investoři zpravidla za primární bezpečné útočiště ve formě drahého kovu považují zlato. Když však cena zlata citelně roste, což je letošní případ, začnou se poohlížet také po dalších drahých kovech.
Autor je hlavní ekonom společnosti Czech Fund
(Redakčně upraveno)