V tom ekonomika mezičtvrtletně rostla o 0,3 procenta, zatímco původně statistický úřad uváděl růst o 0,4 procenta. To ve výsledku vedlo k revizi meziročního růstu ekonomiky, která ve třetím čtvrtletí loňského roku vzrostla o 1,5 procenta oproti původním 1,7 procenta. Ve srovnání s předpandemických čtvrtým čtvrtletím roku 2019 byla ale úroveň ekonomické aktivity stále o 0,6 procenta nižší.
V podstatě beze změny zůstala i struktura hospodářského růstu. Zatímco čistý vývoz výrazně mezičtvrtletně vzrostl, spotřeba domácností naopak o 3,2 procenta poklesla. Oživení průmyslové produkce tak nebylo dostatečné na to, aby vyvážilo negativní trend tuzemské poptávky. Ta klesá v důsledku výrazného snížení kupní síly českých domácností, když dynamika nominálních mezd významně zaostává za vysokou inflací.
Investice firem se ve třetím loňském čtvrtletí snížily, pravděpodobně v důsledku negativních dopadů vysokých cen energií a nejistoty kolem výše poptávky v dalších měsících. Celkové fixní investice byly v reálném vyjádření mezičtvrtletně nižší o 0,3 procenta, v nominálním vyjádření pak o 1,1 procenta.
Na nominálním vývoji se negativně projevily soukromé investice, které byly mezičtvrtletně nižší o 3,8 procenta po předchozím růstu o 5,5 procenta (členění na soukromé a vládní investice je k dispozici pouze v nominálním vyjádření, pozn. aut.). Vládní investice oproti tomu nadále svižně rostly o 12,6 procenta mezičtvrtletně, tedy obdobným tempem, jako kvartál před tím.
Míra úspor domácností zůstala i přes rychlý růst životních nákladů zvýšená. Oproti druhému čtvrtletí loňského roku, kdy činila 14,6 procenta, ve třetím čtvrtletí dokonce mírně vzrostla na 16,8 procenta (sezonně očištěný údaj). Od pandemie se tak míra úspor nadále pohybuje na zvýšených úrovních. Před pandemií byly standardem úrovně mírně nad deseti procenty.
Ve stále vysoké míře úspor se pravděpodobně projevil především vyšší růst disponibilního důchodu, který v meziročním vyjádření zrychlil z 10,4 procenta na 13,6 procenta ve třetím čtvrtletí. Výrazně tak převyšoval růst průměrné mzdy, která v tom samém čtvrtletí vzrostla meziročně pouze o 6,1 procenta. Dynamiku disponibilního důchodu táhl vzhůru především rychlý růst sociálních dávek a důchodů.
Zatímco míra zisku nefinančních podniků byla ve třetím čtvrtletí loňského roku nejvyšší od první poloviny roku 2021, podíl vyplacených mzdových nákladů byl naopak od té doby nejnižší. Míra zisku (podíl provozního zisku na přidané hodnotě) po sezonním očištění činila 46,6 procenta, zatímco čtvrtletí před tím to bylo 45,1 procenta.
Podíl mzdových nákladů na připadané hodnotě vytvořené v sektoru nefinančních podniků naopak klesl z 55,7 procenta na 54,5 procenta. V meziročním srovnání byl ve třetím loňském čtvrtletí zisk nefinančních podniků vyšší o 15,2 procenta, zatímco mzdové náklady vzrostly o 7,7 procenta.
Nadále tudíž platí, že firmy byly doposavad schopny přenášet zvýšené náklady na spotřebitele a domácnosti tak byly hlavním nositelem inflační zátěže. S klesající poptávkou lze však očekávat, že v následujících měsících bude pro firmy stále těžší ceny dále zvyšovat.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
