Od začátku července do konce září se letos v Česku spotřebovalo celkem 887 milionů m3 (9 690 GWh) zemního plynu, takže meziroční nárůst činí 1,8 procenta. V prvních dvou měsících roku spotřeba klesala o čtyři, respektive 2,6 procenta. Naopak v září meziročně stoupla o 11,3 procenta. Vyplývá to ze čtvrtletní zprávy o provozu plynárenské soustavy ČR, kterou úřad aktuálně zveřejnil.
„Třetí čtvrtletí tohoto roku bylo teplotně opravdu rozporuplné. Zatímco neobyčejně teplé prázdninové měsíce neměly na spotřebu zemního plynu v podstatě vliv, meziročně chladnější září do celkových statistik naopak velmi výrazně promluvilo. Nárůst spotřeby se projevil hlavně u domácností a dalších kategorií, které plyn využívají mimo jiné k topení,“ informoval Stanislav Trávníček, předseda Rady ERÚ.
„Ale i přes mírný meziroční nárůst se stále pohybujeme na úrovni devadesátých let minulého století, tedy na třicetiletých minimech spotřeby. Ve třetím čtvrtletí roku 2020, než začalo docházet ke konstantnímu poklesu, jsme spotřebovali 1 231 milionů metrů krychlových, tedy o bezmála čtyřicet procent více plynu než letos,“ dodal.
Letos se spotřeba oproti loňsku zvýšila především u domácností, a to o více než pětinu (21 %). Maloodběratelé z řad podnikatelů spotřebovali o 18,5 procenta více plynu, následovala kategorie středního odběru (+10,7 %). Naopak velkoodběratelé spotřebu snížili o 2,1 procenta, a zároveň výrazně ovlivnili celkovou hodnotu meziročního nárůstu směrem dolů.
Spotřebovali totiž 636,3 mil. m3 plynu, tedy takřka 72 procent komodity za dané období. Pomyslná druhá příčka patří se 101,7 mil. m3 kategorii domácností, která má suverénně největší podíl na celkovém počtu odběratelů (92,4 %). Zásoby zemního plynu v zásobnících pro Česko dosahovaly na konci třetího čtvrtletí objemu 3 287 mil. m³, což je 94,1 procenta jejich maximální kapacity.
Jak ERÚ upozornil, ve statistikách se opět výrazně projevily změny evropských toků plynu po ruské invazi na Ukrajinu, konkrétně omezení přepravy komodity přes české území. Z tuzemské plynárenské soustavy tak do zahraniční odteklo meziročně o 51,7 procenta plynu méně, celkem 155 mil. m3. Obrovský propad je ještě více zřetelný při srovnání s předloňským rokem, kdy to bylo 2 155 mil. m3.