V současné situaci je pro ně totiž nejdůležitější pokrýt náklady spojené s bydlením a dalšími zásadními potřebami, zatímco běžné útraty v obchodech se snaží omezovat. Navíc vinou inflace stále pociťují propad svých reálných mezd. Nesmíme zapomínat, že pod deset procent se podařilo inflaci dostat teprve v červnu.
I když v září klesla inflace na nejnižší hodnotu od prosince 2021 – na 6,9 procenta – stále to neoživilo nákupní apetit českých domácností. Nadcházející zima, a s ní spojené obavy z dopadů cen energií do rodinných rozpočtů, stále nutí Čechy omezovat své útraty v obchodech.
Výraznější změnu by mohla přinést patrně až první polovina příštího roku, kdy by mohla inflace klesnout na cílovou úroveň České národní banky. To by mohly již výrazněji pocítit ve svých peněženkách i domácnosti.
Obnovení domácí poptávky je kritické pro nastartování české ekonomiky a růst hrubého domácího produktu (HDP). Spotřeba domácností se podílí na HDP výraznou měrou. Meziroční propad HDP ve třetím čtvrtletí o 0,6 procenta je mimo jiné důsledkem omezování výdajů domácností.
Závěr roku 2023 a hlavně počátek roku následujícího by s růstem reálných mezd mohl přinést kýžený zlom. Náznakem je říjnový indikátor důvěry spotřebitelů, který se zvýšil o 4,4 bodu na hodnotu 92,7. Do spotřebitelské nálady se tak začala promítat brzdící inflace a pozvolný pokles cen potravin.
Autor je partner poradenské skupiny Moore Czech Republic
(Redakčně upraveno)
