Rostoucí náklady navíc nutí stále více domácností vydávat na bydlení přes 40 procent svých příjmů. Moderní energeticky úsporné domy a komplexní renovace přinášejí dlouhodobě nižší provozní náklady a mohou tak dostupnost bydlení pozitivně ovlivnit.
Dostupnost bydlení je v Česku palčivým problémem a nelichotivě pro nás vychází i srovnání napříč Evropou. Podle Indexu prosperity a finančního zdraví zaujímá Česká republika v pilíři Úroveň bydlení až 23. místo z 27 států EU. Oproti roku 2022 jsme si ještě o dvě příčky pohoršili.
Hlavní příčinou je rychlý růst cen nemovitostí a stagnující příjmy domácností, ale také vysoké náklady spojené s chodem domácnosti. Na pořízení průměrného bytu dnes Češi potřebují více než třináctinásobek svého ročního platu. V roce 2013 to bylo kolem osmi ročních platů.
Přestože klíčovým problémem zůstává finanční dostupnost, moderní úsporné domy ukazují, kudy může vést cesta ke zlepšení. Z hlediska okamžitých výdajů je v současné době vlastní bydlení v České republice opravdu těžko dosažitelné. Na dostupnost bydlení bychom ale měli nahlížet z více stran.
Pokud hodnotíme bydlení komplexně, tedy i s provozními náklady na energie a údržbu po celou dobu životnosti domu, ukazuje se, že dnešní výstavba může být dostupnější, než tomu bylo například před dvěma dekádami. Velmi výrazně narůstá také kvalita vnitřního prostředí takových domů.
Výdaje na energie v domě postaveném v roce 2025 jsou nesrovnatelné s energetickými výdaji u domů stavěných před 20 nebo 10 lety. Měsíční náklady na energie v modelovém rodinném domě 4+1 se díky moderním technologiím výrazně snižují. U domů stavěných v roce 2003 dosahovaly náklady na vytápění, svícení a ohřev vody v průměru 7 439 korun měsíčně.
V roce 2013 to bylo už jen 4 772 Kč a u domu postaveném v roce 2025 hovoříme už o poklesu na 981 korun měsíčně. Výrazného snížení nákladů na bydlení lze docílit především díky využití nových technologií, většímu akcentu na zateplení budov a lepším izolačním vlastnostem využívaných materiálů.
Skutečná dostupnost bydlení nevzniká pouze v cenících developerů a realitního trhu, ale v reálném provozu domů. Pokud se podaří propojit rozumnou bytovou politiku, energetickou efektivitu a udržitelné stavebnictví, může se Česko během deseti let posunout z konce evropského žebříčku na úroveň vyspělých států. Dostupné bydlení neznamená jen nízkou pořizovací cenu, ale i nízké náklady.
Dostupnějšího bydlení lze dosáhnout také prostřednictvím renovací. Z Indexu prosperity a finančního zdraví vyplývá, že 36 procent vlastníků nemovitostí již energeticky úsporná opatření realizovalo a 24 procent je v budoucnu plánuje.
Největší motivací je snížení nákladů na energie, to uvedlo 76 procent respondentů. Celých 12 procent vlastníků nemovitostí pak zvažuje renovovat z důvodu zlepšení komfortu bydlení a devět procent vidí v renovaci cestu ke zvýšení hodnoty nemovitosti.
Lidé v rámci energeticky úsporných opatření nejčastěji mění okna a zateplují fasádu. U respondentů, kteří realizaci takových opatření zatím neplánují, je největší překážkou nedostatek financí a nedostatek informací.
Pokračující podporu ze strany státu vnímám jako zcela zásadní pro zvýšení tempa renovací. Zároveň se ukazuje, že správnou cestou je i plánovaná reforma poradenského systému, díky níž bude možné lépe sdílet informace nejen o možnostech finanční podpory, ale především o konkrétních dopadech renovací.
Poptávka po dostupném bydlení roste napříč všemi skupinami obyvatel. Z průzkumu realizovaného mezi českými obcemi vyplývá, že cílovými skupinami pro dostupné bydlení jsou zejména mladé rodiny (77,5 %), pracovníci veřejných služeb (41,3 %), ale také energeticky chudé domácnosti (24,2 %) a sociální bydlení (21,7 %).
Tři čtvrtiny dotázaných obcí plánují v následujících letech výstavbu nových nájemních bytů. Rozvoj dostupného a energeticky úsporného nájemního bydlení by měl být jednou z priorit. Pomůže to nejen obyvatelům, ale i rozvoji regionů, které dnes kvůli nedostatku bytů stagnují. Potřebujeme stavět chytře, aby domy samy šetřily energii a nezatěžovaly rozpočty vysokými účty za energie.
Autorka je ředitelka aliance Šance pro budovy
(Redakčně upraveno)
