Dotované hypotéky by mohly zvýšit dostupnost bydlení pro širokou veřejnost, a hlavně pro mladé rodiny. Využití dvou procent, nebo po vzoru Polska i nižší sazby v závislosti na počtu dětí v domácnosti, by bylo skvělou podporou pro zvýšení porodnosti.
Tento krok by mohl také podpořit ekonomický růst tím, že by stimuloval stavební průmysl. Navíc by nižší sazby pomohly mladým lidem a rodinám s menšími příjmy získat vlastní bydlení.
Přínosy jsou nesporné. Ale dotované hypotéky by mohly například vést k umělému navyšování cen nemovitostí, se kterým se potýkalo i Polsko. Mohly by zvýšit zadlužení ekonomicky slabších domácností a druhotně je dostat do problémů se splácením, pokud by byly limity nastavené příliš měkce.
Jakékoliv dotace jsou velmi návykové, a když si na ně trh zvykne, tak už neexistuje bezbolestná cesta zpět. Vzpomeňme na dotace fotovoltaických elektráren, kde slouží k obohacení dodavatele a spotřebitel z ní moc nemá a ceny jsou uměle navyšovány právě o obdrženou dotaci.
Vzhledem k tomuto chování dodavatelů si nedovedu moc dobře představit konkurenční boj bank o klienta, když jim úroky nad garantovanou sazbu zaplatí stát. Dokonce by tato praxe mohla pomoci nejvíce právě bankám, a to je také důvodem, proč je státní dotace hypoték mezi bankami populární.
Existují také další alternativy, jako je například podpora nájemního bydlení nebo výstavba sociálních bytů. Tyto způsoby by mohly být efektivnější v řešení problému dostupnosti bydlení, a kdo ví… Možná i levnější.
Autor je makléř společnosti Sirius Finance
(Redakčně upraveno)
