
Na konci roku 2021 činil průměrný starobní důchod 15 453 korun, vyplývá z dat ČSÚ. Během letoška tak jeho výše celkově naroste o 3 222 korun. To je v absolutním vyjádření suverénně nejvíce v historii ČR. V celé historii země se dosud jen dvakrát roční navýšení průměrného důchodu přehouplo přes tisícikorunu, a to v letech 2019 a 2020. V roce 2019 činilo navýšení 1052 korun a o rok později 1015 korun. Letošní navýšení tedy překoná dosud rekordní navýšení více než trojnásobně. K navýšení penzí letos ze zákona dochází hned třikrát, a to v řádné a dvou mimořádných valorizacích. Mimořádné valorizace jsou důsledkem enormní inflace.
Procentuálně letos průměrná penze vzroste o bezmála 21 procent. V historii ČR vzrostla výše průměrné penze v procentuálním vyjádření výrazněji pouze v letech 1993, kdy to bylo o 23,7 procenta, a v roce 1996 – o 21,4 procenta.
Samozřejmě, obrázek o navýšení penzí není úplný, pokud nezohledníme inflaci. Ta by letos měla podle České národní banky dosáhnout průměrně celoroční úrovně 16,5 procenta. Upravíme-li uvedené (nominální) procentuální navýšení důchodů v jednotlivých letech právě o inflaci, získáváme inflačně očištěnou – tedy reálnou – změnu průměrné penze. Ta by letos měla činit 4,4 procenta.

Pochopitelně, spotřební koš průměrného důchodce má poněkud jiné složení než spotřební koš průměrně populace. ČSÚ proto vykazuje také údaje k inflaci, které čelí důchodci. Ta je v posledních měsících o několik desetin procentního bodu vyšší než inflace obecná (například v srpnu činila obecná inflace meziročně 17,2 procenta, avšak inflace, které čelí důchodci, hned 18,0 procenta). Zde však pracujeme s obecnou inflací, aby byla data historicky porovnatelná.
Letošní reálný růst průměrné starobní penze o 4,4 procenta přesně dvojnásobně předčí průměrnou hodnotu tohoto údaje za období let 2000 až 2021 (2,2 procenta). A předčí také průměrnou hodnotu tohoto údaje za období let 1993 až 2021 (2,8 procenta). Důchodci si tedy letos navzdory inflaci polepší výrazně nadprůměrně. A to tedy i v porovnání s roky, kdy byla inflace výrazně nižší. Svým způsobem lze říci, že důchodci na inflaci vydělali – nebo alespoň rozhodně neprodělali.
Průměrný důchodce si tedy letos polepší více než prakticky všichni zaměstnanci v ČR. Dokonce ani zaměstnanci České národní banky, kteří si prozíravě vyjednali inflační doložku, si, co se navýšení reálného výdělku týče, nepolepší tolik jako důchodci.
Už v roce 2020 si zaměstnanci ČNB v kolektivní smlouvě vyjednali, že se jim platy letos automaticky zvednou o inflaci a ještě 2,5 procentního bodu k tomu. Pokud tedy vyjde jejich zmíněný odhad, dočkají se nakonec automatického zvýšení platů o takřka 20 procent. Prognóza ČNB pro letošek počítá s uvedenou celoroční inflací 16,5 procenta. Připočteme-li 2,5 procentního bodu, získáváme 19 procent. Právě o 19 procent tedy na základě letošní inflace automaticky narostou zaměstnancům centrální banky platy. Všem s výjimkou členů bankovní rady.
Zatímco nárůst výdělků drtivé většiny z milionů zaměstnanců v Česku letos hluboce zaostane za inflací, zaměstnanci ČNB ji porazí o 2,5 procenta, a důchodci dokonce o 4,4 procenta.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)
Lukáš Kovanda