Zastropování si lidé splatí v budoucnu, třeba inflací  

Analýza
Jako by se snad přes léto změnily ekonomické zákonitosti, najednou, jako mávnutím proutku, je zastropování chtěné a žádoucí. Z vládních kruhů již nikdo ani nepochybuje. Premiér už tak jako na jaře nevaruje, že jej zaplatí střední třída.
Celkové náklady zastropování se realiticky mohou pohybovat kolem 200 miliard korun ročně. Stát jej bude muset z nemalé části financovat na dluh. Foto: Pixabay

Opět se stvrzuje, že máloco vládní politiky vyleká tolik, jako plná náměstí. Abychom byli féroví, ceny energií na burze koncem srpna vylétly k historickým rekordům. Takže vylekaly pro změnu průmyslníky nebo podnikatele. I mnozí z nich následně vystupňovali svůj tlak na vládu, „aby něco začala dělat“.

A tak kabinet předestřel záměr zastropovat cenu elektřiny pro domácnosti a živnostníky na úrovni šesti korun za kilowatthodinu, včetně DPH. A plyn pak zastropuje na úrovni tří korun za kilowatthodinu, opět včetně DPH. Vliv na výši záloh by tato zastropování měla mít již v listopadu.

Vláda ovšem celou věc nekomunikuje zrovna šťastně. K zastropování cen elektřiny dochází na úrovni, jež podle aktuálního kursu a bez DPH odpovídá zhruba 200 eur za megawatthodinu. Poprask tedy vyvolalo, když pouhý den po oznámení české úrovně stropu vyšlo najevo, že Evropská komise chystá strop svůj, a to na úrovni 180 eur za megawatthodinu. Některá média to podala tak, že vláda má z ostudy kabát, neboť jí Evropská komise „podstřelila“.

Tím hůř, že Česko nyní EU předsedá. Vládní mluvčí zareagoval na sociálních sítích tak, že vytáhl narychlo spíchnutý graf, v němž porovnal oba stropy a kontroval, že ten český zahrnuje i jiné položky – o nichž do té doby nebyla řeč –, takže je vlastně nižší než ten „bruselský“. Tím se ovšem chytnul do pasti. To proto, že obě stropování nelze porovnávat a jejich znázornění v jednom grafu je zcela zcestné.

PSALI JSME:
Svět se bojí evropské energetické krize s globálními důsledky

Český strop na energie totiž představuje limit pro (malo)odběratele; ti dráže nenakoupí. „Bruselský“ strop pak naopak limit pro výrobce elektřiny (jiné než plynové a černouhelné, pozn. aut.); dráže neprodají, resp. peníze utržené nad limit odevzdají „eráru“. Vládní mluvčí však oba stropy srovnal, jako by šlo u jednu věc, čímž vlastně ještě přiživil zkazky, že Česko se nechalo Bruselem „podstřelit“.

Politika je hodně o symbolech. A politici mohli předjímat, že média či veřejnost si na něčem takovém mohou „smlsnout“. Navíc se opravdu zdá, že koordinace s Bruselem ukázková nebyla. Brusel si totiž sám dříve podle kuloárových informací pohrával se stropem na úrovni 200 eur za megawatthodinu. Tím zřejmě inspiroval i vládu českou, byť věcně šlo o strop zcela jiný. Když pak začal preferovat strop 180 eur, už o tom Prahu informovat opomněl.  

Každopádně zastropování zajistí tuzemským domácnostem tak jako tak citelně vyšší úsporu než energetický úsporný tarif. Klíčové z hlediska výše úspory je to, jaký zdroj energie daná domácnost využívá. Záleží ovšem i na tom, kolik má domácnost členů. Či zda bydlí v bytě nebo v rodinném domku.

Například rodina s dětmi bydlící v rodinném domku, jež jako zdroj energie k vytápění a ohřevu vody používá elektrokotel, dosáhne v příštím roce úspory 116 500 korun (viz tabulka níže). Pokud rodina a dětmi využívá běžný plynový kotel, ušetří díky zastropování zhruba 83 tisíc korun. Úspora při využívání tepelného čerpadla se bude pohybovat kolem 45 tisíc korun ročně.

Úspora elektřiny

Přitom zmíněný energetický úsporný tarif zajišťuje úsporu pouze v rozsahu maximálně zhruba 18 tisíc korun na topnou sezonu. Zastropování tedy zajistí až zhruba šestinásobnou úsporu oproti tarifu. Jde tedy o „úsporný tarif na steroidech“.

Mezi nevýhody vládního zastropování patří stejně jako u tarifu jeho přílišná plošnost. Od drahých energií bude totiž ulevovat opět i bohatým domácnostem. Navíc bude penalizovat prozíravé domácnosti, které správně ceny energií fixovaly.

Naopak ty domácnosti, které nefixovaly, příp. mají nyní vysoké ceny energií, neboť se „upsaly“ některému z padlých dodavatelů typu Bohemia Energy, jsou vlastně zvýhodněny. A to proto, že zastropování jim zajistí větší úsporu než prozíravějším domácnostem. Stát tedy vlastně trestá správnou spotřebitelskou volbu.

Problematické je také to, že zastropování nijak nemotivuje k úspornému jednání. Například v Rakousku tamní vláda zastropuje domácnostem cenu elektřiny do úrovně 80 procent loňské průměrné spotřeby, jak uvedla začátkem září.

Nad úrovní 80 procent budou lidí platit plnou, tržní cenu. Rakouské domácnosti jsou tak motivovány energiemi šetřit, aby spotřebu ideálně stáhly právě na 80 procent loňské spotřeby. Nic takového zatím česká vláda nenachystala.

PSALI JSME:
Inflace zpomaluje, což je poměrně nečekané. Uhlí či dřevo zdražují výrazněji, než elektřina, Češi se horečně předzásobují

Je však pravda, že zacílit zastropování tak, aby nebylo plošné, a zároveň také motivovat k úspornému jednání jsou v praxi již poměrně obtížně realizovatelné kroky, například z hlediska administrativního zajištění, pročež se vláda zřejmě rozhodla dát přednost rychlosti jejich zavedení.

Mohla však zastropování alespoň přísně časově omezit. Představme si, že ceny energií zůstanou vysoko dlouho, že je to jakýsi „nový normál“. Kdo bude mít z příštích politiků odvahu říci v takovém případě veřejnosti, že „erár“ na pokračování zastropování už peníze nemá a musí tedy lidem částky na fakturách za energie skokově zvýšit? To může být politická sebevražda.

Celkové náklady zastropování se realiticky mohou pohybovat kolem 200 miliard korun ročně, ačkoli ministr financí Zbyněk Stanjura uvádí částku 130 miliard. Záleží ale pochopitelně na vývoji cen elektřiny. Stát jej bude muset z nemalé části financovat na dluh.

Politici by měli lidem na rovinu říct, že zastropování cen elektřiny znamená jen úročené odložení platby za ni. Lidé si to později doplatí vyššími daněmi. Nebo inflací. A to i s úroky, které mezitím stát zaplatí z ještě výrazněji zvýšeného dluhu. Politici žádné peníze negenerují.

 Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Jak se vyhnout horentním účtům za topení? Řešením může být Trombeho stěna

Zavřít reklamu ×
  1. Autot má zřejmě jasno, ti co byli u spoklečností typu Bohemia Energy jsou lumpi a nezaslouží si pomoc.Myslím, že pán je zvíře co dělá IA. Doufám, že jsem neurazil osly. Lidé odtržení od života by se neměli zviditelňovat.Byť na tak ubohém prohlížeči (týká se obsahu příspěvků) jako je seznam

  2. Zastropování nebude problém splatit. Stačí zavést už kdysi navrhovanou „uhlíkovou daň“ na benzín a naftu jakožto za neekologické palivo a před lety byl návrh 10 kč/litr. Chce to jen realizovat a státní kasa se zase o něco naplní.Taky by nebyla od věci tzv. milionářská daň…..To je zdanit více ty co mají velké zisky. Např. Jágr odvedl v zahraničí kde působil 40% ze svého zisku.

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Ekonomika

Tuzemský průmysl v září prohloubil pokles

Aktivita v tuzemském zpracovatelském průmyslu v září prohloubila svůj pokles, když indikátor PMI (index nákupních manažerů, pozn. red.) pro tento sektor české ekonomiky klesl na svou nejslabší úroveň od května 2020.

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB