Je také otázkou, zda zářijové zlepšení situace není jen přechodného rázu. Pokud by však šlo o začátek nového, stoupajícího trendu, mají jednotlivé ukazatele šanci se v dohledné době, dost možná ještě letos, ocitnout alespoň na dlouhodobě průměrných úrovních.
Nicméně například v průmyslu těžko hledat okolnosti, které by takový trend podpořily. Německu nyní opět hrozí recese a ani v eurozóně jako celku se ekonomická situace a sentiment příliš nelepší, o čemž svědčí například propad sektoru služeb ve Francii po odeznění efektu pařížských olympijských her.
Jak náladu podnikatelů, tak i spotřebitelů by samozřejmě měly zvednou klesající úrokové sazby. K jejich snižování konečně přistoupila také americká centrální banka. Pokračovat v něm bude Česká národní banka (ČNB) i Evropská centrální banka.
Nižší sazby se však v ekonomice nemusí projevit hned, zejména pokud, jako v Německu, působí celá řada nepříznivých faktorů typu nadále poměrně drahých energií nebo strukturálních změn v podobě ztráty exportních odbytišť.
Pokles úrokových sazeb by se mohl příznivě projevit rychleji v českém spotřebitelském sektoru, prostřednictvím dostupnějších spotřebitelských úvěrů či hypoték. Tuzemské banky ale zatím hypotéky nezlevňují zdaleka tak výrazně, jak ke snižování úrokových sazeb letos přistupuje ČNB.
Sběr dat pro zářijové vyhodnocení důvěry v českou ekonomiku probíhal převážně ještě před začátkem povodní, takže je možné, že se jejich efekt plněji promítne v říjnových číslech.
Ta ovlivní zřejmě i razance a účinnost vládních opatření na podporu ekonomiky zasažených oblastí. Povodně by měly přinést pozitivní impuls stavebnictví, naopak náladu v oblasti průmyslu či služeb mají potenciál spíše snížit.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)
