Ta spotřebitelská se přitom již dostala na nejnižší úroveň za celou dobu sledování, tedy od ledna 2003. Důvodem jsou hlavně obavy domácností ohledně negativních dopadů vysoké inflace na jejich finanční situaci a výkon ekonomiky.
Na spotřebitele dopadá vysoká inflace, kvůli které jich větší počet hůře hodnotí svoji finanční situaci. Rekordní počet domácností se zároveň domnívá, že v horizontu jednoho roku se jejich finanční situace nadále zhorší.
K poklesu důvěry dochází i u podnikatelů. Ve srovnání s pandemickými úrovněmi je však jejich důvěra stále na vysokých úrovních (letošní červen 100,2 bodu, červen 2020 74,6 bodu, pozn. aut.). Mezi podnikateli se důvěra v průmyslu snížila o 7,2 bodu na 98,9 bodu.
Jako hlavní bariéru růstu stále téměř čtyřicet procent respondentů uváděla nedostatek materiálu, 19 procent nedostatek zaměstnanců, 15 procent nedostatečnou poptávku. Pokud jde o subdodávky, očekáváme, že se situace bude postupně lepšit.
Stejně tak i problém nedostatku zaměstnanců. Poptávka však kvůli vysokým cenám bude zřejmě klesat i nadále. Důvěra ve stavebnictví a službách se naopak zvýšila. Ve službách nicméně stoupl počet respondentů, které také tíží nedostatečná poptávka (27 %).
V podnikatelském sektoru zaznamenal nejvýraznější meziměsíční pokles důvěry průmysl. Hůře průmyslníci hodnotí především počet nových objednávek a s tím související poptávku po jejich výrobcích. Jako hlavní bariéru růstu produkce nadále uvádí nedostatek materiálu.
Využití výrobních kapacit zpracovatelského průmyslu se v červenci mírně zvýšilo na 83,2 procenta z dubnových 81,6 procenta. To je zhruba úroveň ze začátku roku. I přes červencový pokles zůstává důvěra v průmyslu relativně vysoká.
Klesající počet nových zakázek pravděpodobně vyvažuje vysoký stav těch z předchozích měsíců, které podniky ještě nestihly vyřídit právě kvůli chybějícím vstupům. To by spolu s postupným uvolňováním dodavatelských řetězců mělo podpořit průmyslovou produkci v nejbližších měsících.
Důvěra německých podnikatelů také v červenci klesla a byla nejnižší od června 2020. IFO index se snížil z 92,2 na 88,6 bodu, zatímco se čekal pokles pouze na 90,1 bodu. Hůře oproti očekávání dopadla zejména složka hodnotící výhled podnikatelů pro následujícího půl roku, snížilo se však i hodnocení současné situace.
I zde je důvodem rychlý růst cen, který se podepisuje na nižší poptávce a implikuje riziko možného vzniku recese. Stejným směrem pak působí i případné přerušení dodávek plynu z Ruska, které je stále na stole.
Autoři jsou ekonomové Komerční banky
(Redakčně upraveno)
