Inflační prognózu pravděpodobně posune výrazně směrem nahoru. Jádrová inflace v letošním roce překročí cíl ECB a kolem dvou procent se bude držet i v následujících letech. Pokračovat ve stávající uvolněné měnové politice tak bude pro ECB stále hůře obhajitelné.
Očekáváme tedy, že nákupy aktiv centrální banka definitivně ukončí ve třetím čtvrtletí letošního roku a v závěrečném čtvrtletí zvýší depozitní sazbu o 25 bazických bodů. V příštím roce pak bude následovat růst depozitní sazby o 75 bazických bodů.
To vše ovšem za předpokladu, že se současný rusko-ukrajinský konflikt ještě více nevyhrotí, nebudou přerušeny dodávky energetických surovin a eurozóna si dokáže udržet hospodářský růst, což zatím předpokládáme.
Kvůli vysoké míře nejistoty spojené s rusko-ukrajinským konfliktem se na čtvrtečním zasedání bude ECB snažit koupit čas. Předpokládáme, že potvrdí ukončení pandemického programu ke konci března a navýšení APP programu ze současných 20 miliard eur měsíčně na 40 mld. eur měsíčně s platností od dubna.
Další kroky ale oznámí až na nadcházejících zasedáních. My snížení APP programu očekáváme ve třetím letošním čtvrtletí, a to na 20 miliard eur měsíčně s tím, že by celý program měl skončit v září. První zvýšení depozitní sazby o 25 bazických bodů by pak mělo následovat ve čtvrtém čtvrtletí, další trojí v pak v příštím roce.
Kroky ECB však budou závislé i na tom, k jakému utažení měnových podmínek dojde skrze TLTRO (longer-term refinancing operations – cílené dlouhodobější refinanční operace, pozn. red.), jehož výhodné podmínky v červnu skončí a banky již nebudou motivované ho v současném rozsahu využívat.
Klíčový bude pochopitelně i vývoj ekonomiky, z něhož si ukrajinská krize vezme svou daň. V současné době počítáme s tím, že v součtu bude v letošním a příštím roce růst hrubého domácího produktu (HDP) v důsledku ukrajinské krize o jeden procentní bod nižší. Rizika se však jednoznačně koncentrují ve směru ještě nižší dynamiky.
Náš relativní optimismus týkající se růstu ekonomiky eurozóny je dán vysokou mírou úspor, které domácnosti drží, solidními ziskovými maržemi korporací i předpokladem, že dodávky energetických surovin do eurozóny nebudou výrazně narušeny. V opačném případě bychom očekávali propad ekonomiky eurozóny do recese.
Evropská centrální banka bude na nadcházejícím zasedání publikovat i svoji novou prognózu. Ta prosincová počítala v letošním roce s průměrnou inflací 3,2 procenta. To je vzhledem k již zveřejněným datům i aktuálnímu vývoji cen energetických surovin nereálné. Předpokládáme, že se inflační prognóza ECB posune výrazně směrem nahoru.
K revizi jsme nedávno přistoupili i my, když inflaci v letošním roce očekáváme na průměrných 5,7 procenta. Nad dvěma procenty se bude zřejmě držet i v následujících letech. Udržovat současnou uvolněnou měnovou politiku tak bude pro ECB stále více obtížně obhajitelné. Na stávajícím zasedání ale přesto obrat k výrazně jestřábí politice ještě neočekáváme.
Pokud by se naopak materializoval náš krizový scénář, který počítá s kompletním přerušením dodávek energetických surovin do Evropy na delší období a s tím spojený propad ekonomiky eurozóny do recese, musela by ECB se stávající uvolněnou měnovou politikou pokračovat.
V takovém případě by v nákupech aktiv v malých objemech zřejmě pokračovala i nadále, přičemž v polovině letošního roku by zřejmě spustila další program TLTRO.
Autorka je ekonomka Komerční banky
(Redakčně upraveno)
