Embargo na ruské uhlí v ČR samo o sobě nezpůsobí ani zdražení elektřiny, protože z černého uhlí už se elektřina vyrábí pouze v jediné elektrárně, Elektrárně Dětmarovice, kde navíc bude tato výroba z černého uhlí podle všeho již letos končit.
Hnědé uhlí se do ČR prakticky nedováží, resp. jeho dovoz v porovnání s objemem vlastní produkce v severočeských revírech je zcela zanedbatelný.
Dovezené černé uhlí se v ČR průmyslově využívá hlavně v podnicích na Ostravsku. Na Ostravsku, resp. Karvinsku také Česko těží černé uhlí své vlastní, i když už jen v jediném dole, Dole ČSM (Československé mládeže) ve Stonavě. Ten patří státem vlastněnému podniku OKD.
OKD ročně vytěží přes dva miliony tun uhlí. Z toho zhruba 1,5 milionu tun představuje uhlí koksovatelné a zbytek pak energetické černé uhlí. Těžba ve Stonavě ale nejspíše skončí také letos.
Koksovatelné uhlí se používá v hutnictví jako palivo, ale také jako činidlo, které je důležité při přeměně surové rudy v železo. Uhlí využívají hutě na Ostravsku, především ty patřící podniku Liberty Ostrava a pak také Třineckým železárnám.
Klíčovým výrobkem těchto provozů je ocel. Ocel obecně slouží třeba jako základ při výrobě automobilů nebo ve stavebnictví při realizaci domů a dalších staveb typu mostů.
Zmíněné energetické černé uhlí je pak hlavním zdrojem energie v tepelných elektrárnách. V Česku jej ještě stále využívá zmíněná Elektrárna Dětmarovice společnosti ČEZ. Slouží však i k výrobě tepla, například v teplárnách společnosti Veolia Energie, a obecně také při výrobě cementu, papíru nebo v chemickém průmyslu.
Poslední černé uhlí by se ale v Česku mělo vytěžit letos, takže závislost na dovozu, zejména ze zámoří, se tudíž nadále prohlubuje tak jako tak. S embargem na dovoz ruského uhlí bude muset dojít ke změně struktury dodavatelských zemí, což by však neměl být fatální problém.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)
