Spojené státy budou žádat Německo, aby se zavázalo, že zastaví projekt kontroverzního plynovodu, jestliže Rusko napadne Ukrajinu. Zprávu včera přinesla agentura Bloomberg, která cituje nejmenovaného představitele americké administrativy. Americký prezident Joe Biden včera prostřednictvím on-line spojení hovořil se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem.
Nord Stream 2 je plynovod, jenž má vést surovinu z Ruska přímo do Německa a jehož stavba byla dokončena letos v září, přičemž nyní čeká na certifikaci ze strany německých úřadů. Konečné slovo ale může mít Brusel.
Pokud by stavba získala certifikaci, začne jí tedy proudit plyn z Ruska přímo do Německa, což je dlouhodobě „trnem v oku“ Spojeným státům, ale také zemím, jako je Ukrajina nebo Polsko. Zejména Ukrajina by v důsledku zprovoznění plynovodu ztratila podstatnou část své vyjednávací síly ve vztahu k Rusku, kromě jiného v otázce stanovování poplatků za tranzit plynu přes své území stávajícími plynovody.
Tlak Washingtonu na Berlín je součásti širšího ekonomického působení, jež má Rusko přimět k tomu, aby invazi na Ukrajinu nepodniklo. Moskva na hranicích s Ukrajinou soustředí své vojsko a panuje obava, že by jej začátkem příštího roku mohla využít k vpádu. Putin cokoli takového odmítá. Washington kromě tlaku na Německo ve věci Nord Streamu 2 také zvažuje uvalení dodatečných sankcí, a to na ruské banky a ruský surovinový vývoz.
Zmíněné tuhy mrazy, které udeřily na severu Evropy, vedly včera v ranní špičce třeba k tomu, že ve Finsku se na okamžitém trhu elektřina prodávala za více než 1000 eur za megawatthodinu. To je více než desetinásobek běžné ceny.
Švédsko zase tento týden muselo nahodit ropnou elektrárnu, která představuje „elektrárnu poslední záchrany“. Její elektřina by měla pomoci Polsku, jemuž hrozí závažné výpadky dodávek elektřiny.
Velkoobchodní cena plynu včera v EU rostla o více než pět procent až na takřka 97 eur za megawatthodinu. Trhy se obávají, že v případě tuhé zimy a dalšího stupňování konfliktu na ukrajinsko-ruské hranici nebude mít EU v nadcházející době dostatek plynu.
To by dále prodražilo výrobu elektřiny, jelikož prostřednictvím plynu se vyrábí její podstatná část. Také by to vedlo k dalšímu růstu cen emisních povolenek, neboť blízkou náhražkou plynu je uhlí, k jehož spalování jsou povolenky potřeba ve větším objemu, než při výrobě elektřiny z plynu.
Obtížné dostupné a zdražující zdroje pro výrobu elektřiny mohou letos v zimě způsobit na četných místech EU rozsáhlé blackouty. V Česku mohou způsobit krachy dalších alternativních dodavatelů energií, ale už menších než Bohemia Energy. Tyto krachy by přispěly k dalšímu růst cen elektřiny a plynu pro mnohé české domácnosti.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)
