Jak ukazuje průzkum, více než pětina domácností (22 %) má náklady na vytápění tak vysoké, že musí omezovat jiné výdaje, aby pokryla náklady na topení. Necelé dvě pětiny domácností (39 %) uvádějí, že kvůli výši nákladů na topení v zimě některé části bytu či domu nevytápí tak, jak by jim vyhovovalo.
Úsporná opatření kvůli výdajům na vytápění častěji zavádějí starší lidé – téměř třetina lidí starších 60 let omezuje jiné výdaje domácnosti, 48 % nevytápí jiné části domu. Podobné údaje ukazují data pro domácnosti tvořené jednou nebo dvěma osobami starší 60 let.
Výdaje průměrné důchodcovské domácnosti za bydlení a energií přitom podle statistické ročenky představují zhruba 30 procent jejich příjmů. Ti, kterým na zaplacení přiměřeného bydlení nestačí 30 procent jejich příjmu (v Praze 35 %), mohou získat příspěvek na bydlení, který patří mezi dávky státní sociální podpory.
„Energetická chudoba se objevuje především tehdy, když má domácnost problém financovat vytápění obydlí na teplotu 18 až 21 °C, nicméně příjmy domácnosti nejsou jediným určujícím faktorem. Důležitou roli totiž hraje i nedostatečné zateplení budovy a slabá izolace, zastaralé zdroje vytápění, špatné návyky v systému vytápění a větrání nebo používání energeticky neefektivních spotřebičů,” vysvětluje Radko Svrdlin ze Schneider Electric.
Nejohroženější skupiny
Podle veřejně dostupných odborných zdrojů patří ke skupinám ohrožených energetickou chudobou nejčastěji lidé v důchodovém věku, kteří žijí ve špatně zateplených velkých domech a nemají dostatek financí na zateplení, nebo přestěhování. Přitom jejich potřeba energie je vzhledem k času strávenému doma a případně zdravotnímu stavu zvýšená.
Této charakteristice odpovídá i zjištění průzkumu agentury STEM o vyšším podílu domácností důchodců, které častěji omezují kvůli nákladům na vytápění jiné výdaje či teplotu v dalších částech bytu či domu. Dalšími ohroženými skupinami v ČR jsou domácnosti bez jednoho z rodičů a domácnosti s více dětmi.
