Podle (zastupující) náměstkyně ministerstva práce a sociálních věcí pro pojistné systémy a dávky Kateřiny Jirkové je polovina příjemců příspěvků na bydlení příjemcem nějakého důchodu. Ten v Česku pobírá 2,9 milionu lidí, starobní důchod pobírá o půl milionu lidí méně.
Z údajů České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ), které byly v květnu poskytnuty sociálnímu výboru poslanecké sněmovny, vyplývá, že jde o více než 60 tisíc domácností důchodců, z nichž se asi tři tisíce propadly do hmotné nouze. Doplatek na bydlení je jednou z dávek hmotné nouze a má dorovnat výdaje za byt tak, aby člověku či domácnosti zbyla částka na živobytí.
Místopředseda sněmovního sociálního výboru Jan Bauer (ODS) se ale domnívá, že počty seniorů v nouzi mohou být ve skutečnosti mnohem vyšší než počty příjemců dávek: Může jim prý být trapné, nebo je pro ně nepřijatelné, aby si o něco žádali. „Dávky hmotné nouze jsou pro ně možná úplně nepřijatelné,“ říká. Anebo to může být i tak, že důchodci prostě nevědí, že si o dávky mohou zažádat, anebo prostě neví, jak na to.
V Česku je letos přes 180 tisíc lidí, kteří pobírají dávky hmotné nouze (meziročně o deset tisíc více – pozn. red.). Ačkoli počet příjemců této dávky v posledních letech klesal, očekává se spíše mírný nárůst nebo stagnace. Státní rozpočet tyto dávky podle údajů ministerstva práce a sociálních věcí za první kvartál letošního roku přišly na 1,88 miliardy korun. Podle údajů Úřadu práce Češi nejčastěji zneužívají právě příspěvky a doplatky na bydlení a příspěvky na živobytí.
