Za posledních patnáct let je však patrné zřetelné zlepšení situace s vytápěním bytů a domů v ČR. V roce 2005 si totiž pořádně nemohlo zatopit hned 948 500 obyvatel ČR. V procentuálním vyjádření to znamená, že si tehdy, v roce 2005, nemohlo adekvátně zatopit 9,3 procenta lidí žijících v ČR, zatímco v roce 2019 – dle zmíněných nejnovějších dat Eurostatu – to byla už jen 2,8 procenta.
Takzvanou energetickou chudobou, což je právě i nemožnost si svůj byt či dům uspokojivě vytopit z důvodu nedostatku peněz, trpí v Česku zejména starší lidé. To je zvláště varovné v době pandemické situace, jakou zrovna procházíme. Prochlazení organizmu z důvodu nedostatečného vytápění totiž oslabuje jeho imunitu, takže již tak nadmíru ohrožení starší lidé jsou k nákaze onemocněním covid-19 ještě náchylnější.
Nedostatek financí však není jediným důvodem neuspokojivého vytápění. Roli hraje také nedostatečné zateplení budov, slabá izolace, zastaralost zdrojů vytápění, ale také špatné návyky při vytápění a větrání nebo používání energeticky neefektivních spotřebičů.
V souhrnu se situace se zateplením a izolací budov díky příslušným rekonstrukcím a výstavbě nových nemovitostí v posledních patnácti letech v ČR zlepšila, stejně jako lidé postupně modernizují vybavení svých domácností. To jsou klíčové důvody, proč v ČR klesá podíl lidí žijících bez adekvátního vytápění.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)
