Na předchozí růst spotřeby navázaly v letošním třetím čtvrtletí kategorie domácností (+2,6 %) a maloodběratelů z řad podnikatelů (+0,4 %). Na vyšších napěťových hladinách, kam se připojují zejména velké průmyslové podniky, naopak došlo k meziročním poklesům (na VN o -1,1 %, na VVN o -6,0 %). Celkově se spotřeba elektřiny (netto) ve třetím čtvrtletí meziročně zvýšila o 0,3 procenta.
Pokles byl podle Michala Keborta patrný ve výrobě elektřiny. Ta se ve třetím čtvrtletí meziročně snížila o 2,8 procenta. Nejslabším měsícem bylo v porovnání s předchozím rokem září (-9,4 %), v srpnu naopak výroba elektřiny mírně vzrostla (+3,4 %).
Pokud jde o výrobu elektřiny z konkrétních typů zdrojů, nejvíce si podle údajů ERÚ pohoršily vodní elektrárny (-43,9 %), paroplynové elektrárny (-17 %) a parní elektrárny (-10,6 %). Více elektřiny do soustavy naopak dodaly přečerpávací vodní elektrárny (+25,4 %) nebo fotovoltaické elektrárny (+9,3 %).
Významně ve třetím čtvrtletí vzrostl instalovaný výkon výroben elektřiny, a to o 2,7 procenta. Největší nárůst zaznamenaly podle údajů ERÚ plynové a spalovací zdroje (+18,3 %), které tak předstihly i vysoké tempo instalací fotovoltaických elektráren (+14,9 %).
Spotřeba plynu ve třetím čtvrtletí v porovnání s předchozím rokem klesla o 0,3 procenta, uvedl mluvčí úřadu. Odběr plynu však klesl pouze u velkoodběratelů (-2,8 %). Více plynu naopak spotřebovali střední odběratelé (+1,2 %), podnikatelé-maloodběratelé (+4,3 %) a především domácnosti (+7,8 %).
K oživení došlo v oblasti zahraničního tranzitu plynu přes naše území. Zatímco v loňském třetím čtvrtletí činil mezinárodní tranzit (tok plynu ze soustavy ČR do zahraničí) 154,5 milionu m3, letos to za stejné období bylo 420,6 milionu m3. I přes vysoké tempo růstu však tranzit zdaleka nedosahuje hodnot běžných pro období před zahájením války na Ukrajině.
