Inflační data tak mohou snižovat šanci na další pokles sazeb České národní banky (ČNB) v nejbližších měsících. Obecně prostor pro uvolnění měnové politiky v letošním roce ale stále spatřujeme s ohledem na vliv přísné měnové politiky, nižší ceny energií a negativní dopady zpomalení domácí ekonomiky.
Česká koruna se díky snižujícím se sázkám na pokles sazeb ČNB pohybuje od minulého týdne poblíž silnějších úrovní kolem 24,80 CZK/EUR. Korunové tržní sazby v tomto týdnu vzrostly o dalších 5 až 10 bazických bodů dle splatnosti.
K opatrnosti kolem snižování sazeb ve svých vyjádřeních opět volal i guvernér centrální banky Aleš Michl, zatímco Jan Procházka v rozhovoru pro Reuters uvedl, že prostor pro snížení sazeb stále vidí. Podle něj by možnost „cutu“ (snížení, pozn. red.) mohla být na stole v srpnu. Páteční risk-off nálada ale vedla k oslabení české koruny společně s ostatními středoevropskými měnami.
Americká data tento týden překvapila pozitivně, když ukázala na nižší než očekávané inflační tlaky u spotřebitelů a výrobců. Růst indexu spotřebitelských cen, CPI, (2,4 % y/y, +0,1 % m/m) i indexu produkčních cen, PPI, (2,6 % y/y, +0,1 % m/m) v květnu skončil pod očekáváním trhu.
Cenové statistiky zatím tedy nepotvrzují proinflační působení dovozních cel. V rámci spotřebitelských cen zůstávají inflační tlaky ve zboží utlumené, rozptyl ve vývoji jednotlivých zbožových kategorií je ale relativně velký a je tak těžké hodnotit dopady cel, které by mohly být viditelné až v dalších měsících.
Inflační data nahrávají současnému vyčkávání americké centrální banky, Fedu, byť někteří z jejích představitelů prostor pro snižování sazeb stále spatřují. Na nejbližších zasedáních se ale zřejmě dočkáme stability sazeb, jak potvrdí i zasedání v příštím týdnu. Finanční trh v tomto týdnu upevnil sázky na celkově dvojí snížení úrokových sazeb Fedu o 25 bazických bodů v letošním roce.
Americký dolar po zveřejnění květnových inflačních čísel vůči euru výrazně ztrácel, páteční risk-off nálada mu ovšem pomohla ztráty korigovat. Vůči euru je v závěru týdne v mezitýdenním srovnání ale stále slabší o zhruba jedno procento kolem 1,15 USD/EUR.
Obchodování v týdnu ovlivnily pozitivní zprávy ohledně malého pokroku v obchodních vyjednávání mezi USA a Čínou, negativně se naopak americký prezident Donald Trump ale vyjádřil na konto EU kvůli pomalému pokroku ve vyjednávání. Celkově podle nás může eurodolarový pár mířit do budoucna ještě výše, když se dopady cel více projeví na oslabení americké ekonomiky a inflaci.
Samotný závěr týdne patřil eskalaci konfliktu na Blízkém východě po izraelském útoku na íránský jaderný program. To podnítilo risk-off náladu. Akciové trhy tak během pátku odepisovaly, zatímco tržní úrokové sazby nejdříve klesly, aby v odpoledních hodinách opět rostly, a to zřejmě kvůli možným inflačním tlakům vzhledem ke zdražování ropy.
S ohledem na ohrožení produkce v regionu cena ropy Brent během dne vyskočila o téměř sedm procent. Rostla ale už i v průběhu týdne v reakci na zvěsti ohledně potenciální eskalace na Blízkém východě. Oproti předchozímu týdnu je tak o více než deset procent dražší na zhruba 75 USD/barel.
Data z eurozóny v tomto týdnu přinesla víceméně pouze dubnovou průmyslovou produkci, která potvrdila slábnoucí impuls předzásobení, který zvedl evropský průmysl na začátku roku. Průmyslová produkce v eurozóně v dubnu silně klesla o 2,4 procenta meziměsíčně a meziročně byla vyšší o pouhých 0,8 procenta.
Indikátor mezd od Evropské centrální banky (ECB), tzv. wage tracker, ukázal na zpomalující růst mezd (z 5,4 % y/y v Q4 24 na 4,6 % v Q1 25, pozn. aut.), což by mohlo posunout ECB k dalšímu „cutu“ do konce letošního roku.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
